Od 4. května do 10. května
Touto dobou se u nás nezřídka vyskytoval velmi příjemný čas stanislavského jara, k jehož patronům patří svatý Stanislav (7.5.). Po něm však často přicházelo už poněkud chladnější a nestálejší povětří. Z dalších pranostických světců si připomeňme sv. Floriána (4.5.), sv. Jana v oleji (6.5.) a sv. Mikuláše přenesení (9.5.). Že už měsíc květen dokáže překvapit teplem a silným slunečním zářením, o tom jsme se už přesvědčili mnohokrát. V posledních letech pak dokonce až se stále větší pravděpodobností. Také v dávné minulosti si pak mnozí pozorovatelé povětrnosti všimli, že zejména ve dnech kolem poloviny první květnové dekády, se obvykle dostavovalo několikadenní výrazné oteplení. A jelikož tak bývalo zejména kolem 7. května, kdy má svátek Stanislav, byly tyto teplé a prosluněné dny pojmenovány stanislavským jarem. Toto období pak doznalo pro svůj někdejší hospodářský význam značný ohlas zejména v četných rolnických kalendářích a ročenkách. Výrazné vzestupy teplot, někdy až připomínající letní dny, pochopitelně neušly ani pranostikám: "Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženeme kozy v háj. Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí. Na svatého Floriána otevírá se pastvin brána. Svatý Stanislav napase i zahřeje. Na svatého Stanislava napase se kůň i kráva. Jarní Mikuláš (Mikuláše přenesení 9.5.) vyhání koně ze dvora, zatímco zimní Mikuláš (6.12.) je zahání do stáje. Svatý Jan v oleji (6.5.) nám předzvěst vína daroval, svatí ledoví muži (12. až 14.5.) však někdy mnoho vína vypijí." Tato pranostika má na zřeteli olistování vinné révy v období teplého stanislavského jara a její možné poškození mrazem v následném čase ledových mužů.
Když zalistujeme v teplotních rekordech naměřených u nás od roku 1775 v pražském Klementinu, zjistíme, že v tento čas docházelo hravě k překračování běžných jarních hodnot a k dosahování teplot velmi slušných i pro vrcholné léto. Tak třeba 5. května 1949 vystoupila rtuť teploměru v Praze na 27,6 stupně Celsia. Teplo bylo rovněž roku 1834, kdy od 9. do 10. května dosahovaly teploty až ke 29 stupňům. S teplým povětřím se pak velmi často začínají v první dekádě května objevovat i četné bouřky. A co říkají časným květnovým bouřkám pranostiky? Stručně a jasně - chválí je. Podle profesora Univerzity Karlovy a našeho významného meteorologa Stanislava Hanzlíka (1878-1956) mají předpovědi k výskytu bouřek své kořeny již ve starověkém Babylóně. Zejména z pohledu dřívějších sedláků bývaly u nás bouřky vítány, neboť je lidé v zemědělství považovali za předzvěst dobré úrody: "V máji hřímoty nedělají trampoty. Když v máji blýská, tak si sedlák výská. V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá. Dostaví-li se v květnu častější bouřky, které však nedojdou k plnému vývoji, jest to jisté znamení vlahého a mírného léta. Bouřky v květnu znamenají dobrý rok. Hřmí-li hodně v květnu - vyhrál sedlák sázku. Máje měsíce jestli hřmí, větry veliké, hojnost obilí a svornost mezi lidmi to znamená. Jestliže v máji mnoho hřímá, úrodný rok na to bývá. Každé bouřce v máji sedláci "nazdar" rádi zavolají. Vlajou-li silné korouhve v Křížové dny (od pondělí 6. května do středy 8. května ), bude v létě mnoho bouřek."
Větrného počasí a deště počátkem máje se ovšem obávali hasiči. Právě na svátek jejich patrona se proto ujaly výroky: "Déšť svatého Floriána (4.5.) je ohňová rána. Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů." To by si zajisté nepřáli pouze hasiči, ale zajisté nikdo z nás. Doznívající zimu s možným sněžením i ve vyšších polohách pak konstatují jiné floriánské pranostiky: "Svatý Florián nosí někdy strakatou čepici. Svatý Florián vyklepává pytle od mouky. Svatý Florián uklízí mlynářské žoky a práší s nimi. Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk." V nížinách se touto dobou sice už se sněhem obvykle nesetkáváme, ale jinak tomu může být na horách. Právě na 4. květen totiž připadá průměrné datum posledního dne se sněžením v Horní Lipové - Ramzové, která leží ve výšce 740 metrů nad mořem. Jen pro zajímavost si uveďme, že na Lysé hoře, která dosahuje nadmořské výšky 1 317 metrů, připadá průměrný den posledního sněžení až na 20. květen.
Měsíc květen je často obvykle považován za nejkrásnější v roce. Jeho současný běžný název je však znám teprve málo přes dvě století. Poprvé ho určil jeden z tvůrců novodobého českého jazyka Josef Jungmann v roce 1805 při překladu francouzského přírodního románku "Atala, aneb Láska dvou divochů na poušti". Starší označení měsíce máj se však ještě i potom dlouho udržovalo a je poměrně dosud živé. Konečně i označení svátku práce nese tento název doposud. Užil ho i Karel Hynek Mácha pro svou nesmrtelnou báseň z roku 1836. Stejný název má pak i většina našich pranostik. Kromě názvů květen a máj se však v našich zemích vyskytoval ještě i název třetí. Zněl trnopuk, čímž byla obrazně míněna doba jarního rašení. Tento výraz použil například také v 19. století František Ladislav Čelakovský: "Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2276555
DnesDnes1010
VčeraVčera1180
Tento týdenTento týden1010
Tento měsícTento měsíc8804

Partnerské weby