Období od 15. června do 21. června
Pokračují ovčí chladna s vítskými dešti a jejich patronem sv. Vítem (15.6.), která na kratší čas přechodně přecházejí v aloisské sušší období, jehož patronem je zase svatý Alois (21.6.). Dne 21. června v 7.04 hodin letního času pak nastává letní slunovrat a s ním také astronomické léto. Z dalších pranostických světců si nyní připomínáme svatého Silvera (20.6.) i sv. Gerváze a Protáze (19.6.).
Patronem vítských dešťů se v lidové meteorologii stal svatý Vít (15.6.), ke kterému se nevážou jenom deštivé pranostiky, ale i mnoho dalších rčení o úrodě, zejména pak v souvislosti s obilovinami a hlavně žitem: "Svatý Vít přináší s sebou mnoho deště. Svatý Vít dává trávě pít. Den svatého Víta mnoho deště skýtá. Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí. Prší-li na sv. Víta, tak může pršet až 31 dní. Je-li slunečno na svatého Víta, urodí se mnoho žita. Na svatého Víta kouří se z žita. Prší-li na svatého Víta, bude úrodný rok, ale málo žita. Prší-li o svatém Vítu, uškodí to žitu. Deštivý Vít - špatná úroda žit." Žito je typická anemofilní větrosnubná rostlina, opylující se větrem. K opylování navíc dochází z kvítků jiných jedinců. Žito tedy patří k větrosnubným a cizosprašným. Při "sprášení" kvítků pylem z téhož klasu, nebo i z klásků ostatních odnoží téže rostliny se obilky zpravidla nevytvářejí. Proto také za nepříznivého počasí zůstává mnoho kvítků žita neopylených. V klasech je pak méně zrn, lidově řečeno - jsou pak klasy zubaté, jalové a hluché.
Jedna ze svatovítských pranostik též připomíná: "Svatý Vít mění čas." V této souvislosti nemáme na mysli opět nějaké posouvání hodin, ale přirozený vývoj u zvířat a dalších živočichů. Tak třeba ptačí zpěv plní několik základních funkcí. Předně, a zcela nepoeticky, patří k majetnickému vnitrodruhovému označování obsazeného teritoria, dále slouží k navazování kontaktu samečka se samičkou, napomáhá upevňování sounáležitosti párů při hnízdění a v některých případech přispívá i k upevňování soudržnosti rodin nebo celých hejn. V době vyhedávání a formování párů i v období hnízdění se proto ozývá ptačího zpěvu nejvíce a patří k nejnápadnějším, nejintenzivnějším a nejkrásnějším. Proto také červnové pranostiky výstižně zachytily neostrý časový předěl, kolem něhož těch nejjásavějších a nejhlasitějších zvukových projevů zpěvného ptactva již v přírodě znatelně ubývá: "Svatý Vít bere ptáčkům píšťalky. Na svatého Víta konec zpěvného léta. Slavíček jen do svatého Víta zpívá." Obdobně má s měnícím se časem souvislost i přirozený průběh laktace našeho původního plemene skotu - české červenky. U dojnic tohoto plemene se na jaře po oteplení denní množství nadojeného mléka postupně zvyšovalo, denní dojivost dosáhla maxima asi po dvou měsících a poté, zpravidla již od druhé poloviny června, se začala postupně opět snižovat. Proto se říkalo, že v letních parnech krávy již méně dojí, neboli že přesušují: "Po svatém Vítu se pozvolna dny krátí a krávy mléko tratí. Svatý Vít přichází mléko pít. Svatý Vít sběračku mléka štíp, svatý Jan (24.6.) už dížku a svatá Anna (26.7.) dokonce veškerého mléka polovičku."
V důsledku "předcházení" juliánského kalendáře existuje u nejstarších staročeských pranostik ještě datační vazba letního slunovratu na nejvýznamnější zasvěcený svátek tohoto období, tedy ke dni svatého Víta: "Jestliže Víta českého dědice znáš, na ten svátek nejdelší den máš. Na svatého Víta celou noc svítá. Na svatého Víta - hlava ještě nespí a u nohou již svítá." Ve starých kalendářích se zase k 19. červnu vázal svátek sv. Gerváze a Protáze, který už dávno zanikl. Zachovalo se však několik pranostických výroků: "Na Gerváze a Protáze posečeš louku nejsnáze. Svatí Gervázi a Protázi na lukách seno rozhází. Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dnů se deštivé počasí ukáže." Další pranostiky se pak objevují v souvislosti s dalšími červnovými světci, kteří sečou louky a sklízejí sena: "Na svatého Silvera (20.6.), hleď, aby sena mizela. Na svatého Aloise (21.6.) poseč louku, neboj se! Svatý Alois sena seče a sklízí."
Pokud má již od jara počasí normální průběh, a jestliže patřil duben i s květnem k dostatečně deštivým a teplotně poměrně chladnějším, žádá se od června především teplé a slunné povětří: "V červnu se ukáže, co nám dá Bůh na daře. Vlhký a teplý červen má sedlák rád. Slunce v červnu sedláka nerozpálí, ale dlouhých dešťů jistě si nechválí. V červnu rolník už ví, jaké bude posvícení, zda bohaté či chudé." Svoji významnou roli v červnovém počasí sehrávají také bouřky: "Červnová bouřka má krátkého trvání. Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení. Kolik bylo mlh v březnu, tolik se dostaví bouřek v červnu. Červnové blýskání - na sýpkách praskání. Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí. Blýská-li se z jasna, blýská se na časy. Jak se v červnu Měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní. V červnu blýská-li se, hřímá, rolník spokojeně dřímá."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2261628
DnesDnes331
VčeraVčera891
Tento týdenTento týden3217
Tento měsícTento měsíc17036

Partnerské weby