Na období od 28. září do 4. října
Pokračuje svatováclavské babí léto, jehož patronem je svatý Václav (28.9.). K dalším referenčním pranostickým světcům nyní patří sv. Michal archanděl (29.9.), sv. Jeroným (30.9.), sv. Remigius (1.10.), Panna Marie Orodovnice (2.10.), sv. Terezie Ježíškova (3.10.) a sv. František z Asisi (4.10.).
Podle dlouhodobých rozborů počasí vládne velice často našemu podzimu prosluněná singularita babího léta. Někdy se pak mohou dokonce vyskytnout roky, kdy čas babího léta dominuje poměrně dlouhou dobu, a to bez nějakých významnějších poklesů či vzestupů teplot. Vysvětlení pozdního vyrovnaného stabilního počasí tkví v tom, že oceán je touto dobou ještě dostatečně prohřátý a pevnina se teprve jen pozvolna začíná ochlazovat. Malé tepelné rozdíly mezi kontinentem a oceánem spolu s malými tlakovými gradienty tak ještě nepodmiňují výraznější výměny vzduchových hmot. Proto se také skutečná průběhová křivka dlouholetých průměrných teplot v tomto čase klene po mimořádně dlouhou dobu nad teoreticky stanovenou průběhovou čárou, přičemž je nezvykle ladná a hladká.
K nejvýraznějšímu úseku babího léta patří léto svatého Václava, které pochopitelně neušlo pozornosti dávných pozorovatelů povětrnosti: "Kolem svatého Václava (28.9.) nové léto nastává. Na svatého Václava bývá sluneční záplava. Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí. Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se podaří. Svatý Václav víno chrání, po něm přijde vinobraní. Na svatého Václava, dědice českého, míváme dosti vína nového. Na svatého Václava každá pláňka dozrává. Je-li na svatého Václava na nově, ozimy mnoho urostou; je-li na staru, urostou málo." V pranostikách je obsažena jedna z moudrostí, že všechno souvisí se vším. Tedy i fáze Měsíce. V letošním konkrétním případě je svátek Václava na staru, takže podle hodnocení dávných zapisovatelů povětrnosti by měly ozimy vyrůst málo.
Rovněž podle dalších světců mnohá rčení usuzují na další podzimní, ale i zimní předpovědi: "Je-li svatý Michal (29.9.) jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle. Kolem svatého Michala daří se nejlépe zimní setba; avšak vrkají-li ještě holubi, zmýlil si podzim výpočty. Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude následovat velká zima; pokud prší, dočkáme se levné a mírné zimy. Fučí-li na sv. Michala vítr od východu nebo severu, přijde tuhá zima. Fouká-li vítr na sv. Remigia (1.10.) od východu, bude teplý podzimek. Teplý podzimek a následná tuhá zima všude, když na svatého Remigia východní vítr bude."
Přestože koncem září se už u nás bouřky vyskytují jen poměrně vzácně, tak na ně pranostiky nezapomínají. Za mimořádně teplého svatováclavského počasí se však mohou někdy přece jen vyskytnout. Nesmíme totiž zapomenout, že za určitých povětrnostních situací mohou i nyní ještě teploty dosahovat letních hodnot - tedy nad 25 stupňů Celsia. V teplém a suchém roce 1947 dosáhly v tento čas na 26 stupňů a v roce 1869 dokonce přesáhly 27 stupňů Celsia. Pokud na konci září tedy skutečně bouří, vyhodnocují výroky tento spíše letní jev následovně: "Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo. Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů. Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. Bouřky v září zvěstují mnoho sněhu v zimě i na jaře. Hřímání okolo Michala znamené veliké větry. Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry." To by se ovšem týkalo už vyhlídky na rok příští, třebaže se nám může zdát, že tento čas je ještě v nedohlednu.
Na přelomu září a října se začíná nenápadně zimní období přibližovat, i když počasí babího léta může ještě přinášet vemi krásné a slunné dny, které přejí úspěšnému dokončení úrody a výletům do přírody. Přesto některé pranostiky varovně alespoň upozorňují, že příznivé povětří netrvá do nekonečna: O svatém Jeronýmu (30.9.) připravuj se už na zimu. Na sv. Jeronýma stěhuje se k nám už zima. Den Panny Marie Orodovnice (2.10.) - první mrazíky. Den svaté malé Terezičky (3. 10.) nebývá bez vlažičky. Svatý František (4.10.) zahání lidi do chýšek."
Ani se nenadějeme a září bude vystřídáno již skutečně podzimním měsícem říjnem. Ale i ten může být, alespoň ve svých dvou prvních dekádách, celkem slunečný a příjemný. Mnoho říjnových pořekadel se tak věnuje dozrávání vína a aktuálnímu vinobraní: "Září víno vaří, říjen mačká hrozen. Září víno vaří, v říjnu víno pijem. Říjen - hrozen shozen. Remigius (1.10.) hrozny sbírá a Viktorýn (20.10.) presem svírá. Se sběrem vína se nemá ani příliš pospíchati, ani příliš meškati. Pospěšný sběr vína tvrdá a kyselá vína plodí, pozdní zase zemdlívá vinné kořeny. Hrozny v čas dešťů sbírané, činí víno vodnaté. Jestliže dva nebo tři mrazy kožku vinnou ztenčí, tím sladší bude víno. Polní vinice hojnější vína vydávají, horní pak lepší. Hledáš-li poklad na vinici, celou ji překopej a v říjnu jej uzříš na réví. Vinohrad dovede člověka obléci, ale i vysvléci.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202381
DnesDnes359
VčeraVčera540
Tento týdenTento týden2055
Tento měsícTento měsíc12131

Partnerské weby