Období od 5. října do 11. října
Celý námi sledovaný čas probíhá ve znamení tereziánského babího léta. K významným pranostickým světcům se nyní řadí svatý Placidus (5.10.), svatá Brigita (8.10.) a svatý Demetrij (8.10.). Říjen je dnes sice desátým měsícem roku, ale podle starého římského kalendáře, v němž rok začínal březnem, se jednalo teprve o měsíc osmý, zvaný october. Odtud také proniklo jeho pojmenování do většiny evropských jazyků. Specifický český název měsíce pak pochází od jelení říje a souvisí se slovem řváti. Z hlediska meziměsíčních korelací průměrných teplot vzduchu zůstává říjen ve stupnici závislosti spolu s červnem na šestém až sedmém místě. Silný kladný vliv mají na něj předcházející měsíce březen, srpen a září. To by mohlo znamenat, že po zvýšení teplot v těchto měsících oproti normálu, bude s poměrně velkou pravděpodobností následovat také nadnormálně teplý říjen.
Řada říjnových pranostik se v současném tereziánském babím létě stále ještě věnuje dozrávání vína a aktuálnímu vinobraní: "Říjnové sluneční paprsky sypou cukr do vína. Když Měsíc v pěkném a jasném čase se v noci ukazuje, tak jest k doufání pěkné vinobraní. Čistý a jasný Měsíc na noční obloze počátkem října slibuje pěknou vinnou žeň. Víno je nejlépe sbírati, pokud Měsíc roste do plného." V tomto případě by se jednalo o dobu po 5. říjnu, kdy nastává novoluní. Pěkné a jasné počasí při dorůstajícím Měsíci má na mysli zejména jasné počasí s množstvím slunečního svitu přes den. Jedná se zjevně o pořekadla, která se ještě dotýkají babího léta, o něž vinařům v poslední fázi dozrávání jde. Ovšem ani trvale slunečné, a tím pádem i značně suché počasí, není pro víno jen tím nejlepším. Stačí si připomenout slunečný, horký a mimořádně suchý rok 2003, kdy se očekávala rekordní úroda vína. Nakonec však díky přílišnému suchu představovalo drobné víno průměrnou úrodu. Jak je tedy zjevné, občasná vláha v létě i na podzim, která nám ovšem v mnoha letech chybí, je vždy potřebná nejen pro pole, louky, zahrady a lesy, ale svým dílem také pro vinohrady.
O tom, že v říjnu již musíme počítat s ranními mrazíky nebo přinejmenším s výraznějšími poklesy teplot směrem k bodu mrazu, zrovna tak jako s častějším výskytem mlh, především v nočních a ranních hodinách, nás informují následující výroky: "Na svatého Placida (5.10.) zima teplo vystřídá. Na svatého Placida slunce ohně nevydá. Placide, Placide, co po tobě přijde, poletí pominulo, ptáčátko odletělo, špatný čas přijde. Na svatého Marka (7.10.), kdo má málo chleba, ať kouše jabka. O svaté Brigitě (8.10.) bývá mlha na úsvitě. Brigita svatá - na mlhy bohatá. Vane-li na Demetria po ránu vítr, věští pevnou cenu hovězího dobytka pro jaro, vane-li odpoledne, bude pevná cena dobytka platit až na podzim."
V současné době nejen noční, ale i průměrné denní teploty zvolna klesají v důsledku zkracujícího se dne a snižující se intenzity slunečního záření. Pokud nahlédneme do řady záporných teplotních rekordů, kterou má pražské Klementinum k dispozici od roku 1775, zjistíme, že nejnižší naměřená teplota činila 5. října roku 1912 mínus 1,9 stupně Celsia a 8. října 1784 mínus 2,1 stupně Celsia. Mrazivá rána jsou tudíž v tuto dobu už možná, třebaže v poslední řadě let, zřejmě v důsledku určitého oteplování, se během první říjnové dekády mrazy v našich nížinách příliš nevyskytovaly. Zvláštní pozornost věnují pranostiky říjnovým větrům: "Říjen hojných větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá. Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí. Fouká-li počátkem října vítr od východu, bude teplý podzimek a tuhá zima. V říjnu mráz a větry - leden a únor teplý."
S lidovou meteorologií souviselo též pozorování ptactva. Ještě v 17. století žil na našem území jeřáb popelavý zcela běžně a je udáván v dobových seznamech u nás hnízdících ptáků. S postupující kolonizací a rozšiřujícím se hospodářským využitím našeho území se rozpor mezi jeřábem popelavým a zemědělci neustále vyhrocoval. Jeřábi totiž velice rádi v hejnech navštěvovali zemědělské pozemky, kde se pásli na obilí, na hrachu a jiných luskovinách. Jeřábi navíc zemědělské plodiny silně ničili polámáním a sešlapáváním. Dříve obdivovaný a uctívaný majestátní pták se tak v zemědělství stal nemilosrdně pronásledovanou a střílenou škodnou. V 18. století přestal jeřáb v Českých zemích hnízdit, ale ještě do poloviny 19. století byl často spatřován na tahu. V současné době vedou všechny tahové cesty jeřábů zcela mimo vzdušný prostor České republiky a je možné se setkat jenom se zatoulanými jedinci. Jako pozůstatek doby, kdy se tento krásný a důstojně vyhlížející pták na našem území ještě vyskytoval, potom zůstaly některé "jeřábí" pranostiky: "Jeřábi odletující volají: Nechej svačinu, vezmi halenu! Letí-li jeřáb již počátkem října, to na Šimona a Judy (28.10.) bude zima všudy. Letí-li jeřábi již na počátku října, tak na konci tohoto měsíce bude panovat nevlídné a studené počasí. Kámen z jeřábího hnízda vložený do lože rodičky usnadňuje porod."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219392
DnesDnes550
VčeraVčera498
Tento týdenTento týden3789
Tento měsícTento měsíc11917

Partnerské weby