Období od 12. října do 18. října
Stále se uplatňuje tereziánské babí léto, jehož patronkou je svatá Terezie, převorka kláštera v Avile (15.10.). Z dalších pranostických světců si připomínáme sv. Burkharda, sv. Kalixta (oba 14.10.), sv. Hedviku (15.10.), sv. Havla (16.10.) a sv. Lukáše (18.10.).
Tereziánské babí léto vládne našemu počasí od dnů v polovině první říjnové dekády až po dny na přelomu druhé a třetí dekády října. A to je doba dobrých čtrnácti dnů. Pojmenování tohoto času v lidové meteorologii se vztahuje k svátku svaté Terezie z Avily (15.10.). Tereziánské babí léto představuje povětrnostní singularitu, která postihuje podstatnou část evropského subkontinentu - od východní Evropy až po Velkou Británii a od Skandinávie až po Balkán. Ve Francii je lidově nazýváno létem svatého Denise, ve Švédsku a v Polsku nese označení léto svaté Brigity, ve Velké Británii je nazýváno létem svatého Lukáše a v severní Itálii obdobně jako u nás - létem svaté Terezie.
Některé z pranostik už nyní docela straší zimou, jako například: "Svatá Terezie zasazuje zimní okna. Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Svatá Terezie z rosičky, nadělává perličky. Svatá Terezie šedivá, louky svým vlasem zdobívá. Svatá Terezie krávy doma uvazuje. Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze. Do svatého Lukáše (18.10.) kdo chceš ruce volné měj, po svatém Lukáši, za ňadra je dej. Na svatou Terezii švec nablízku." Tím ševcem byl myšlen konec chození bez obuvi, které bylo v dřívějších dobách často z úsporných důvodů ještě dlouho do podzimu značně rozšířené, zejména pak u dětí. Varovnými chladnými výroky jsou nyní myšlena především chladnější rána, než jaká se vyskytovala doposud. Přes den však, alespoň do 18. října, bývá často skoro jasno nebo polojasno a slunce může obstojně hřát: "Ještě i svatý Havel (16.10.) doslazuje hrozny. Svatá Hedvika (17.10.) do řepy ještě medu zamíchá. Od Kosmy a Damiána (27.9.) do svaté Terezie babí léto se hned tu a hned tam ukazuje. Kolem svatého Havla lze očekávat ještě pár dnů pozdního léta. Havla den když v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí. Je-li na svatého Havla slunečno, říká se, že svatý Havel víno dolévá."
Jak dokládají některé z naměřených teplotních rekordů, v tento čas se lidé ještě ohřáli třeba roku 1836, kdy se 14. října rtuť teploměru v pražském Klementinu vyšplhala na 22,3 stupně Celsia, ale výrazné teplo panovalo rovněž roku 1843. Tehdy 12. října i následujícího 13. října naměřili v Praze shodně 23,7 stupně Celsia. A to už je na prostřední říjnovou dekádu opravdu slušné. Otepluje se nám však zejména v posledních desetiletích. Stačí si připomenout loňskou povětrnostní situaci, kdy u nás od 17. října panovala silná teplotní inverze pod vlivem tlakové výše s přílivem velmi teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu. A jelikož teplý vzduch proudil hlavně ve vyšších vrstvách atmosféry, tak padaly teplotní rekordy především na horách. Na Šumově vystoupily teploty na 22 stupňů, v Březníku na Šumavě dokonce až na 24 stupňů Celsia.
Den svatého Havla je pro povětrnost vůbec dost důležitým datem. Z meteorologického hlediska považují pranostiky toto datum za referenční pro charakter počasí o Vánocích a v zimě vůbec, zejména však pro jaro a léto příštího roku, neboť s končící sklizní se už v dávných dobách uvažovalo o výhledu na další sklizeň: "Prší-li o svatém Havlu, bude pršet i na Martina (11.11.). Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima. Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje. Déšť na Havla - déšť na Vánoce. Neprší-li na Havla, bude suché jaro. Suchý Havel oznamuje i suché léto. Nalévá-li Havel vína, bude následující léto horké."
Kromě velmi dlouhodobých prognóz mají však pranostiky v zásobě i běžné výroky, které vystihují současnou dobu vrcholícího podzimu: "Na svatého Havla hleď, abys měl zelí doma, neb v zimě pak výborně chutná. Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol. Na svatého Havla jablko do koše padá. Na sv. Havla dobytek do chléva. Od sv. Havla víc se dobytek na pastvu vyháněti nemá. Svatý Havel i do zelí zajel. Svatý Havel česnek sázel. Před sv. Havlem musí být všechno semeno ze země vybráno, ve sklepě uschováno, přes zimu tam ponecháno a dříve než kukačka na jaře zakuká, opět na čerstvé povětří vyneseno."
Značné množství říjnových pranostik se už nyní zabývá prognózami na nastávající zimu: "Jasný začátek podzimu - větrná zima. Když čečetek nevídati - hotov se na tuhou zimu. Když se křížový pavouk v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu. Když se táhnou ptáci blízko stavení, bude tuhá zima. Nerado-li padá listí, o tuhé zimě nás rádo jistí." Rovněž velká úroda žaludů a bukvic i stále zelené listnaté stromy svědčí spíše ve prospěch tuhé zimy: "Jestli dub má mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima. Teplý říjen - studený listopad i únor. Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený. Mlhy v říjnu - sněhy v zimě." Naopak pro mírnou a deštivou zimu vypovídají zase jiné skutečnosti: "V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů. Studený říjen - zelený leden. Sněží-li brzy v říjnu, bude měkká zima. Říjnové bouřky ohlašují mírnou zimu."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1993127
DnesDnes227
VčeraVčera801
Tento týdenTento týden4147
Tento měsícTento měsíc12743

Partnerské weby