Na období od 30. listopadu do 6. prosince
Tyto dny zapadají do času ondřejsko - mikulášského oteplení, jehož patrony jsou svatý Ondřej (30.11.) a svatý Mikuláš (6.12.). Dne 1. prosince si připomínáme příchod první neděle adventní a z dalších pranostických světců také svatého Eligia (1.12.), svatého Františka Xaverského (3.12.) a svatou Barboru (4.12.).
Nástup zimy může někdy předznamenat první neděli adventní, která patří k pohyblivým dnům a letos připadá na 1. prosince. S ohledem na významné kalendářové postavení se připisovala počasí tohoto dne důležitá úloha pro další vývoj povětrnosti: "Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů. Adventní sníh dočká-li březnového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného. Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl. Chodí-li se v adventě bez kožicha, bude se před Velikonocemi jistě nosit."
Na samém konci listopadu přecházejí často kateřinská chladna ve velmi zajímavý průběh ondřejsko - mikulášského oteplení. Toto období nenechaly přirozeně mnohé pranostiky bez povšimnutí: "Jsou-li na svatého Ondřeje (30.11.) mrazy, chystej sedláče vozy. Mosty co Martin (11.11.) staví, svatý Ondřej splaví. Na sv. Ondřeje špatný hospodář, který neseje. Na sv. Ondřeje se někdy člověk ještě ohřeje. Na sv. Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice. Bouřka na sv. Ondřeje zdravou zimu nám zvěstuje. Na sv. Eligia (1.12.) nemusí být ještě žádná zima. Svatý František (3.12.) kapává ze stříšek."
Svátek svatého Ondřeje - 30. listopadu platil v lidové tradici od pradávna za velmi významný den pro seznání budoucnosti. Věštění v tomto dnu má velmi starý, již předkřesťanský původ. V lidovém prostředí byla pak mimořádná moc přisuzována zejména tzv. noci svatoondřejské. Věřilo se totiž, že:"Právě ona má tu moc, vyjevit každému budoucnost." Naši předkové proto podle staré tradice o svatoondřejské noci chodili do hájů a sadů, kde třásli větvemi, aby přivolali na poradu bůžky a duchy, a když se větve stromů utišily, vyslovovali do korun stromů svá přání či možnosti budoucího vývoje, o jejichž naplnění chtěl být tazatel spraven. Strom při vyslovení té pravé verze prý dal určité znamení - například pohnutím větve, zapraskáním v koruně či souhlasným šumem listoví.
Svátek sv. Ondřeje byl ale rovněž spojován s četnými magickými obyčeji a úkony našich předků, které byly provozovány na ochranu před mocí démonů nastupujícího zimního období, před vlky i jinými nehodami: "Vezmi na svatého Ondřeje večer sklenici, nalej ji plnou vody, až se štrejchovati bude, a postav ji na stole rovném, aby k němu žádný nepřišel. Jestli voda sama od sebe dolů se pouští bez hnutí sklenice, znamená rok vlhký, pakli nepoteče, tehdy suchý. Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu; přeplave-li, bude mokrý rok, zůstane-li tiše na povrchu, suchý rok to znamená. Na svatého Ondřeje se pod čtyři hrnečky přiklopí trochu hlíny, kus chleba, hřeben a prsten, a to tak, aby ten, kdo chce znát svůj osud nevěděl, kde která věc se nachází. Odklopená hlína potom znamená smrt, hřeben nemoc, chléb majetek a prsten svatbu. Na svatého Ondřeje několik dívek položí na dřevěnou lopatu po kousku chleba a přivede se pes. Které dívce pes chléb sní jako první, ta se nejdříve provdá. Na svatého Ondřeje se nepřede a ani se příze nemotá, aby se vlci nemotali kolem chalupy. Rosou na svatého Ondřeje nasbíranou se zadělá těsto a z něho se napečou čtyři placičky, které se zastrčí do čtyř rohů pod střechu stavení, aby blesk, oheň a nic zlého neškodilo".
Zvýšení srážkové činnosti v mikulášském období býval v mnoha letech jev velice nápadný. Některé staročeské kalendáře jej dokonce dávaly do jisté podobnosti s deštivou vlnou kolem červnového svátku Medarda. Proto i meteorologové tento prosincový vzestup v celoročním chodu srážek označili dokonce jako sekundární roční srážkové maximum. Pozoruhodné je, že poznatek jak teplé advekce, tak vzestupu srážek, byl učiněn našimi předky již dávno v minulosti, o čemž svědčí množství pranostických výroků: "Svatá Barbora (4.12.) nosí bláto do dvora. Je-li Kačenka (25.11.) naškrobená, je Baruška od mokra ucouraná. Svatý Mikuláš (6.12.) deštivý - zimě se ještě protiví. Svatý Mikuláš splachuje břehy a hříchy. Na svátek štědrého biskupa obyčejně pršívá. Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně ukruší." Oteplení na přelomu listopadu a prosince však nemusí být charakterizováno pouze deštivým a sychravým povětřím, ale když se teplé oceánské proudění poněkud otočí na severozápadní, může přinášet do vyšších poloh, někdy i do nížin, častá sněžení: "Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej. Sníh svatého Ondřeje žitu velmi prospěje. O svaté Barboře může sníh ležet na dvoře. O svatém Mikuláši často snížek práší. Po sněhu Bára s Mikulášem šla." Tyto poslední tři pranostiky se přímo ukázkově vyskytly v roce 2001. Pak však nastalo oteplení a sníh přecházel v déšť. Počátkem prosince jsme u nás spíše zvyklí na teplá západní až jihozápadní proudění od oceánu, která mohou přinášet sníh tak nanejvýš na horách. Poměrně pravidelné oteplení však nemusí nastat přesně mezi Ondřejem a Mikulášem. Někdy se už dostaví třeba o něco dříve, jindy v dešti, mokrém sněhu a blátě můžeme zase chodit třeba po celou první prosincovou dekádu. PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216269
DnesDnes122
VčeraVčera544
Tento týdenTento týden666
Tento měsícTento měsíc8794

Partnerské weby