Období od 7. prosince do 13. prosince...
Ještě doznívá mikulášsko-ondřejské oteplení, které od počátku druhé prosincové dekády přechází v prosincovou zimu. Z referenčních pranostických dnů si nyní připomínáme Neposkvrněné početí Panny Marie (8.12.) a svatou Lucii (13.12.).
Přestože je dnes prosinec dvanáctým měsícem roku, ve starořímském kalendáři se jednalo teprve o měsíc desátý a jeho název december pronikl v různých obměnách do většiny evropských jazyků. Specifický český název závěrečného měsíce roku pak s velkou pravděpodobností souvisí se slovem "siný", což lze vyjádřit též jako prosvítat, neboť prosincové dny patří většinou k šedivým, mlhavým a bledým, takže slunce svítí v době kolem zimního slunovratu z celého roku nejslaběji.
K prosincovým pranostikám lze dodat, že jen velmi málo výroků se bezprostředně týká vlastní charakteristiky počasí prvního skutečného zimního měsíce. Většina rčení se totiž zabývá počasím v nastávající zimě nebo se vztahuje k výhledům na úrodu příštího roku: „Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Prosinec naleje a leden zavěje. Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není třeba se kruté zimy báti. Po studeném prosinci bývá úrodný rok. Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině. Studený prosinec - brzké jaro. Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený."
Ondřejsko-mikulášské oteplení se v dlouhodobém průměru dostavuje od konce listopadu a trvá někdy až po dny na přelomu první a druhé prosincové dekády. Jeho trvání je podmíněno pronikáním frontálních systémů v čerstvém západním proudění od relativně ještě teplejšího oceánu. Důsledkem toho dochází nejen k přerušení listopadových kateřinských chladen, ale rovněž i ke zvýšení výskytu atmosférických srážek. Meteorologické stanice skutečně zaznamenávají v převážné většině let právě touto dobou často až nápadně zvýšenou srážkovou činnost i zvýšení teplot vzduchu a potvrzují tak vlastně i staré pranostiky, ve kterých se odrážely dlouholeté zkušenosti z pozorování našich dávných předků: "Kolem svatého Mikuláše se otepluje a deště přicházejí. Před Mikulášem i po něm často prší, takže voda břehy vrší."
Ve staročeských kalendářích byl počátek prosince označován jako tzv. předzima. Od 16. století se pro dvanáctý měsíc v roce někdy užíval též název jako vlčí měsíc nebo vlčenec. Šimon Partlic sice uvádí, že sedláci vlčí měsíc počítají od 8. listopadu do 7. prosince, ale v některých dalších pramenech je tzv. vlčí měsíc zcela ztotožňován s prosincem. Tento název byl odvozen od odpozorované průměrné doby předzimního houfování u nás kdysi početně žijící psovité šelmy - vlků. Po tomto pudovém sdružování vlků do skupin a smeček hned po nástupu prvních citelnějších ochlazení dříve zpravidla záhy následoval nárůst škod, které vlci způsobovali na hospodářském zvířectvu, především pak na ovcích. Jejich výborný čich jim za tzv. "vlčího počasí", což bylo dříve v lidové meteorologii označení výskytu hustých mlh, zajišťoval značně dobrou orientaci a nepozorované přiblížení ke kořisti. A tak vznikly i tzv. vlčí pranostiky: "Panna Marie (8.12.) vlky houfuje. Jaké povětří ve vlčím měsíci bývá, takové též bývá v březnu. Ve vlčím měsíci hlad vlky z lesů žene. O adventě zbožný člověk do kostela, vlk k ovčinci. Vlk vždy zná, kudy k ovčinci. Vlk za ovci jen svojí koží splácí. Kde je mnoho vlků, psů mnoho je třeba."
Ve starých kronikách a různých zápisech se můžeme dočíst o řádění vlků v českých zemích. Ve druhém pokračování Kosmovy kroniky se píše o tom, kterak král Otakar v roce 1268 rozkázal vykopat ve všech vesnicích jámy. Do nich měla být položena husa nebo sele k chytání vlků. Kronika česká pak uvádí, že roku 1269 se v Čechách vyskytovalo značné množství vlků, s nimiž se lidé moc natrápili. V noci i ve dne vlci běhali za dobytkem a způsobovali značné škody. Vyskytly se dokonce i případy napadení a pokousání lidí, z nichž někteří byli nalezeni zadáveni. V Životě Viléma z Rosenberka se uvádí, že o Vánocích na panství krumlovském, způsobili vlci roku 1557 velkou škodu, když zadávili množství zvěře i dobytka. Myslivci, kteří se jim v tom snažili zabránit, však proti nim nic nezmohli, neboť některé čarodějky měly údajně sympatizovat s vlky a magicky jim přikazovat, kterou ovci mají zadávit. Také v mnoha jiných záznamech se často hovoří o tom, kterak vlci poslouchali čarodějnice, démony, černokněžníky i upíry.
Počátkem druhé prosincové dekády předchozí relativně teplejší a vlhký čas obvykle přechází v chladnější úsek tzv. prosincové zimy. Jedna z prvních patronek tohoto tmavého a chladného období je svatá Lucie (13.12.), k níž se váže řada pranostik: "Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu. Od sv. Lucie zimy dost. Sv. Lucie nosí zmrzlé hřeby. Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Čas od sv. Lucie po Tři krále (6.1.) černou zimou nazýváme. Jaké nastanou dny od Lucie do Vánoc, takové budou v pořadí i jednotlivé měsíce příštího roku, neboť od Lucie do Vánoc, každý den a noc, mají svoji moc."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217475
DnesDnes270
VčeraVčera517
Tento týdenTento týden1872
Tento měsícTento měsíc10000

Partnerské weby