Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 
1618958
DnesDnes752
VčeraVčera1286
Tento týdenTento týden752
Tento měsícTento měsíc29554

Věštění

Z redakční pošty...

Mrak smrti?
V červnu 2008 jsem jednu sobotu navečer spatřil z okna pokoje prapodivný kovově lesklý velký modrý mrak. Mrak doslova nehnutě visel ve vzduchu, jako kdyby na něco čekal. V mraku bylo vidět cosi jako kanálky z kovových drátků, mně to tak alespoň připadalo. Zhruba po 15 minutách se ozvalo houkání sanitky. Projela rychle kolem našeho domu a asi po dvou minutách její houkání ustalo. Napadlo mě, že se něco stalo v obci asi 1,5 km vzdálené. Netušil jsem ale co. V pondělí jsem přišel do práce a dozvěděl jsem se, že náš spolupracovník z té vesnice je po smrti. Našli ho v sobotu v koupelně bez známek života. Volali mu záchrannou službu, ale již bylo pozdě. Tahle zpráva mě šokovala. Okamžitě jsem si vzpomněl na ten mrak, hlavou mi ale táhlo také to, že se ten spolupracovník narodil v prosinci roku 1960, stejně jako já. A tím to neskončilo. Asi za 14 dní jsem o tom mraku vyprávěl jinému našemu kolegovi, byl starší, ale shodou okolností žil ve stejné vesnici jako zemřelý známý. Hodně se divil mému popisu mraku, nedokázal si ho představit. Navrhl jsem, že mu ho namaluji a přinesu mu ho ukázat. Souhlasil. Obrázek jsem mu druhý den přinesl. Prohlédl si ho a požádal mě, zda si ho může nechat, tak jsem mu ho věnoval. To, co se stalo o tři týdny později, bylo děsivé. Starší kolega odjel na dovolenou - kamsi na chatu k nějakému rybníku. Asi za tři dny přišla do továrny, kde jsme pracovali, zpráva, že ho našli u chaty ležet mrtvého. Vzpomněl jsem si na obrázek s mrakem, co si vzal. Co se stalo s tím obrázkem, nevím a proč ten muž skutečně zemřel, také netuším.
J. Š., Lupenice

Poselství andělů
Dostala jsem channelingem od andělů, s nimiž komunikuji, poselství pro všechny lidi. Věřím, že ho nebudou brát na lehkou váhu a zamyslí se nad svým životem i nad tím, před čím andělé varují…
„Země je na pokraji katastrofy, která může zničit až polovinu lidstva. Podmořská sopka uprostřed oceánu mezi Evropou a Amerikou je před velkým výbuchem. Pokud by k němu došlo, voda by zalila celé pobřeží Severní i Jižní Ameriky v důsledku ničivého zemětřesení, mnoho lidí by neuniklo smrti. Totéž by se dělo na pobřeží Evropy, hlavně by škody utrpěly Holandsko, Francie a Španělsko, důsledky by se projevily ale i ve Skandinávii a Africe. Mělo by to obrovský dopad na hospodářství a ekonomiku států, jichž by se katastrofa bezprostředně týkala. Nastal by chaos a následně i hlad a nemoci, které by se roznesly i do zbytku světa, který by zůstal ušetřen.
Lidé by se měli začít chovat jinak než dosud. Měli by se vrátit k Bohu, věřit v něj a nechat se jím vést, aby nebyli závislí jen na penězích a začali si cenit i duchovních hodnot a jiných věcí než jen těch materiálních. Se změnou náhledu na život se začne vše zlepšovat ve prospěch lidstva a ono by se mohlo zachránit před touto katastrofou, která mu hrozí. Vše se dá ještě zastavit, lze zabránit nejhoršímu, když se lidstvo změní a přijme pomoc Boha. Musí ale začít brzy, aby nebylo na vše příliš pozdě. Snad se lidstvo vzpamatuje a bude se chovat citlivěji ke všemu živému i neživému na planetě Zemi. Země už nemá trpělivost s lidmi, kteří jí neustále ubližují - znečišťují vodu i vzduch, drancují ji a ničí výbuchy různých strategických zbraní, jež neustále zkoušejí a zdokonalují, aby získali neomezenou moc a stali se pány světa. Lidé přestali myslet na příští generace, které zdědí znečištěnou Zemi zbavenou důležitých surovin a vody. Život by pak na Zemi nebyl možný, stala by se neobyvatelnou pro lidskou populaci a trvalo by velmi dlouho, než by se vše dalo do pořádku natolik, aby se život obnovil. Země bude ještě nějakou dobu čekat, zda se lidé vzpamatují a začnou se chovat jinak než doposud. Času už ale moc není, sopka se chystá k výbuchu. Je třeba zastavit zkoušky chemických a dalších zbraní, dát jídlo a léky lidem v oblastech strádajících hladem a nemocemi. Je nutné celkově začít ozdravovat Zemi, která je již v dost zuboženém stavu, nejen co se odpadů týče.
Lidé nesmí být slepí a hluší, musí se snažit napravit situaci ve svůj prospěch. Země už nemá dost sil na to, aby vydržela změny, které nastaly v poměrně krátkém čase - od druhé světové války. Nejdříve tu byla studená válka mezi státy, později zkoušky zbraní hromadného ničení, které Zemi hodně ublížily a zkrátily dobu možné nápravy na minimum. Zem brzy přestane tolerovat, co se jí děje, dojde na změny, které nebudou pro lidstvo příznivé. Hodně lidí je nepřežije, protože se nepřizpůsobí podmínkám, jež nastanou. Budou bída a hlad, lidé budou vděční za cokoli, co půjde sníst, aby nezemřeli hladem. Pak teprve pochopí svůj velký omyl, že podcenili to, co jim bylo sděleno. Lidstvo nevyhyne, ale populace se hodně zmenší a na některých místech lidé nebudou žít vůbec, protože to podmínky nedovolí. Toto varování neberte na lehkou váhu, může to mít nedozírní následky.“
Věra E., Teplice

Nopalt
Mnozí z nás věří na anděly, kteří nás chrání. Ale málokdo zná Nopalt. Co to je za bytost a jakou hraje roli v našem životě? Nopalt je bájná vlčice, která se podle legendy rodí v astrálním světě v den narození člověka. Jejím úkolem je člověka chránit před pokusy o sebevraždu nebo před jiným způsobem předčasného ukončení života. Pokud člověk na své pouti životem trpí po emocionální stránce a ocitne se v situaci, kdy jeho život visí na vlásku, Nopalt se aktivuje. Jejím úkolem je člověka provést těžkým obdobím, pomoci mu najít osudovou cestu. Přináší člověku do života radost a štěstí. Pokud se člověk duševně změní a najde osudovou cestu, přisuzuje to obvykle sám sobě nebo jiným lidem, kteří mu byli v těžkých dobách oporou. Nopalt stejně jako andělé žije v astrálním světě a na Zem přichází, jen když má ochránit člověka před smrtí. Když úkol splní, zmizí. Málokdo ji dokáže popsat. Ale po splnění úkolu se zjeví člověku ve snu a jen ten, kdo na ni věří, si smí její podobu zapamatovat. Já osobně věřím na nadpřirozené bytosti a věřím, že je něco mezi nebem a Zemí, co nás chrání a co nám pomáhá. O existencí Nopalt jsem se dozvěděla loňského roku v létě, ale moje tajemná zkušenost s podivným zjevením tvora, který nebyl ani psem a ani vlkem, se odehrála prvně začátkem léta roku 2012. Bylo pochmurné odpoledne, dívala jsem se z okna, když se před vraty cosi mihlo jako záblesk. Zahlédla jsem jakoby hubeného šedobílého vlka, ale měla jsem to za oční klam, pouhou zjitřenou fantazii. O necelý rok později jsem byla šokována. V květnu 2013 jsem dostala nápad, že si nastuduji něco o bájných bytostech. Přitom jsem právě narazila na informace o Nopalt. Když jsem si ho přečetla, přejel mi mráz po zádech. Uvědomila jsem si, že jsem byla v ohrožení. A nebylo to poslední setkání. Loni na podzim jsem ji zahlédla opět a pak ještě letos koncem února. Poslední setkání jsem prožila ve snu letos v dubnu. Sen se odehrával v kopcích uprostřed lesů. Stála jsem u dřevěné chaty a kousek dál byla studna. Koukala jsem se na obrovské kamenné balvany, když vtom přiběhl vysoký a hubený šedobílý vlk. Jen se na mě díval. Začala jsem utíkat, ale po pár krocích jsem se zastavila. Vlk pořád stál jako socha na kamenech, pozoroval mě. Když jsem se mu zadívala do očí, slezl z kamenů a přešel blíž ke mně. Sklonil hlavu a opět ji zvedl, upřeně se mi zadíval do očí jako věrný pes. Tím sen končil. Uvědomila jsem si, že jsem viděla bájnou ochránkyni svého vnitřního JÁ.“
Dagmar. N., Třinec

Planety radí i varují

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

Počasí Ústí nad Labem - Slunečno.cz

Partnerské weby