Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 
1618959
DnesDnes753
VčeraVčera1286
Tento týdenTento týden753
Tento měsícTento měsíc29555

Věštění

Z redakční pošty...

Na svatého Ondřeje…
Třicátého listopadu slaví svátek sv. Ondřej. Mně bylo asi čtrnáct let, když jsem se poprvé setkala se zvyky a věšteckými metodami týkajícími se svatoondřejovského dne. Prováděné věštby souvisejí s láskou a štěstím do budoucna. S tradicí mě seznámila starší kamarádka a bylo velice vzrušující to vyzkoušet. Mezi jiné rituály svázané s 30. listopadem patří například lití vosku do vody. Zvláštností je, že vosk musí být litý přes starý klíč s velkým okem. Podle tvaru, který tuhnoucí vosk ve vodě vytvoří, se usuzuje na to, jaká budoucnost člověka čeká. Plát vosku se vezme do ruky a posvítí se na něj baterkou. Stín dopadající na zeď a fantazie člověka pak promlouvají, přisoudí mu určitý význam. Když mi bylo o pár let více, babička se mě na svatého Ondřeje ptala, co se mi předchozí noc zdálo. Řekla mi, že co se v tu noc zdá, to se také vyplní.
Kdo byl vlastně sv. Ondřej? Byl učedníkem Jana Křtitele a po příchodu Ježíše Krista byli s bratrem - sv. Petrem - prvními následovníky Ježíše. Po ukřižování Ježíše se stal apoštolem v Malé Asii a Skytii (od Černého moře až k Volze). Podle legendy zemřel ukřižováním v Patras v Achaji na kříži ve tvaru X, po něm byl kříž také následně pojmenován - „Ondřejovský“. Sv. Ondřej je patronem Rumunska, Rakouska a Skotska. S bratrem Petrem jsou rovněž patrony rybářů, dále je vzýván jako pomocník horníků, provazníků a nevěst. S jeho křížem ve tvaru X se setkáváme na mnoha vlajkách i erbech. Ondřej je hlavní postavou spisu apokryfních Skutků sv. Ondřeje, jež byly napsány zřejmě v polovině 3. století.
Dája z Třinecka


Můj anděl
„Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku, opatruj ji ve dne v noci a přispěj jí ku pomoci…“ tak mi předříkávala slova dětské modlitby moje stařenka. A já, malá, kudrnatá holčička, jsem komolila přeříkávaná slova a představovala si buclatého andílka, jak mě vede za ruku a nikdo mi nesmí ublížit. Ale někdy jsem se bála, že andělíček odběhne, protože bude muset chránit jiné děti, a já budu sama. Když jsem povyrostla a začala chodit do školy, nějak jsem na toho buclatého strážce pozapomněla, nahradila ho Božská trojice, různí svatí. Ty jsem prosila o pomoc v těžkých životních situacích. Nevím, jestli mi pomáhali nebo ne, ale životní zápletky se vždy nakonec nějak vyřešily a život plynul dál. Člověk se ani nenaděje a přihlásí se stáří. Síly ubývají, nemoci nastupují. Jsem dlouholetou čtenářkou Spiritu a jednou jsem si při jeho čtení najednou uvědomila, že jsem četla i o tom, že má každý člověk svého anděla strážného, který ho provází a ochraňuje. Začala jsem si ho představovat. Už to nebyl malý a buclatý andílek, o něhož jsem v dětství měla strach, že se mi ztratí. Nebyla to ani vysoká bílá světelná postava s křídly, jak ji známe z mnoha ilustrací. Něco mi stále říká, že je to jakási silná kladná energie, těsně spjatá s každým člověkem. Energie, která nás nikdy neopouští, je spojena s naší duší v tomto životě i v životě věčném. Cosi mě nutilo o té síle, andělu strážném, přemýšlet. Najednou mě napadlo, že můj anděl strážný, ta tajemná energie, je se mnou všude a dělá se mnou vše, určitě mi tedy bude chtít pomoci, když o to poprosím. Mám několik nemocí spojených se stářím - vysoký krevní tlak, poruchu štítné žlázy a občas záchvaty dny. Užívám předepsané léky a cítím se celkem normálně. Jsem dobře pohyblivá a tím i soběstačná. Ale úplně jsem se vyděsila, když mě nedávno začaly bolet klouby. Vzdálenost, kterou jsem běžně hravě zvládla za 20 minut, jsem s námahou a bolestí ušla za 1,5 hodiny! A to jsem se ještě musela opírat o hůlku deštníku. Nikam jsem nechodila, polehávala jsem a mastičkami mazala kolena, obávajíc se budoucnosti. K lékaři jsem se bála jít. Měla jsem jednoduše strach z toho, jakou další nemoc mi najde, jestli mě do nemocnice nepošle atd. Bála jsem se nehybnosti, nechci být nikomu na obtíž, vždyť všichni moji blízcí mají svých starostí dost. Začala jsem ale každý den hovořit o svých starostech se svým andělem strážným. Prosila jsem ho a prosím i teď jen o jedno – aby odstranil mé potíže s klouby, abych mohla zase normálně chodit. A věřte nebo nevěřte, anděl strážný, ta tajemná energie, mi pomohl a stále pomáhá. Bolesti během krátké doby zmizely, chodím bez obtíží a pevně věřím, že mi můj anděl spjatý s mou duší bude pomáhat stále, že mě neopustí. Jsem přesvědčena, že opravdu každý máme anděla strážného, který nás provází v životě i na věčnosti. Je jedno, v jaké podobě si onu tajemnou energii představíme, ale je stále s námi a je třeba s ní hovořit, věřit v ni, pak nám jistě v nesnázích pomůže.
D. K., Frýdek-Místek

Planety radí i varují

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

Počasí Ústí nad Labem - Slunečno.cz

Partnerské weby