+ Čeští odborníci vyvinuli novou vakcínu proti borelióze. Na vývoji vakcíny, která účinkuje proti třem hlavním kmenům borelií, se podíleli pracovníci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, experti Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu organické chemie a biochemie a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Pro veterinární použití by měla být látka na trhu zhruba za čtyři roky, používat v humánní medicíně by se mohla začít přibližně za šest let.
+ Studie biologů z Washingtonu naznačila, že některým druhům velryb již nehrozí vyhynutí. Vědci se dlouhodobě zabývali populací velryby modré, tedy plejtváka obrovského. Jak se ukázalo, na východním pobřeží Tichého oceánu by se mohlo pohybovat něco kolem dvou tisíc kusů těchto vzácných živočichů, což představuje 97 procent historického maxima! Badatelé ovšem zároveň přiznávají, že v případě jiných lokalit situace tolik optimistická není. Například na Antarktidě se velrybí populace nadále pohybuje na hranici jednoho procenta historického stavu.
+ Geologové díky snímkům z družice odhalili nedaleko Johnstonova ostrova v Tichém oceánu dosud nezmapované podmořské pohoří. Jeho nejvyšší vrchol se nachází asi 4 000 metrů pod hladinou a jeho stáří je odhadováno na 100 milionů let. Výška pohoří v maximu činí 1100 m a vzhledem k hloubce, v níž se nachází, nepředstavuje nebezpečí pro proplouvající lodě.
+ Několikaletý výzkum českých archeologů přinesl zajímavé zjištění. Na Vyšehradě stál jeden z největších kostelů ve střední Evropě! Měl zřejmě reprezentovat sílu někdejší vládní elity. Archeologové zatím prozkoumali dvě třetiny základů monumentální stavby, které se nacházejí ve vzdálenosti kolem 150 metrů od nynější baziliky svatého Petra a Pavla. Historie nedávno objeveného kostela sahá do poloviny desátého nebo jedenáctého století. Zatím není jasné, který z Přemyslovců ho nechal postavit. Mohl to být ale prý Boleslav II. Pobožný či kníže Břetislav I. Půdorys církevní stavby má čtvercový tvar, po jeho stranách stály čtyři apsidy. Celkově kostel zabíral 240 metrů čtverečních a na délku měřil 25 metrů.
+ Asijští zoologové zjistili, že i ptáci mají schopnost naučit se používat určité nástroje a zkušenosti si vzájemně předávají. Pracovali s papoušky druhu Kakadu Goffinův, jehož domovem jsou Tanimbarské ostrovy v Indonésii a který je v asijských zemích poměrně často chován v zajetí. Dorůstá výšky do 32 cm a jeho váha se pohybuje kolem 450 g. Vědci dali do klece jednoho samce dřevěný kolík a ten si z něj pomocí zobáku vytvořil párátko. Začal ho používat na přebírání a přibližování potravy (podle odborníků takové počínání u ptáků ve volné přírodě zatím nebylo pozorováno). Na základě toho vědci soudí, že se ptáci mohou naučit vyrábět a používat dřevěné nástroje a jsou schopní sociálního učení. Když totiž zoologové jednání samečka ukázali dalším papouškům, ti ho začali napodobovat.
(zem)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1989847
DnesDnes37
VčeraVčera830
Tento týdenTento týden867
Tento měsícTento měsíc9463

Partnerské weby