+ Může být příčinou Alzheimerovy choroby hromadění hliníku z okolního prostředí v těle? S tímto vysvětlením příčiny nemoci, která ničí mozek, přišel britský expert Christopher Exley. Podle něj se hliník, jenž působí jako nervový jed, přidává i v podobě sloučenin takřka do všeho, co konzumujeme. Lidské tělo sice hliník vylučuje, nicméně část se ho usazuje v kostech a nervech.
+ Studie mezinárodního týmu přírodovědců byla zaměřena na život sloních stád. Pomocí GPS trackerů byl monitorován pohyb 14 slonů v Namibii po dobu více než 7 let. Vědci se snažili zjistit příčiny náhlých pohybů sloních stát při změnách sezónních období. Ověřovali, zda jejich migrace nesouvisí s blízkostí období sucha. Odhalili, že jsou sloni schopni vycítit bouři, byť se odehrává ve vzdálenosti přes 200 km, a vydávají se pak směrem k ní. Odborníci zatím netuší, zda mohou sloni vnímat hřmění, jestli detekují nízkofrekvenční zvuky generované bouří, které člověk neslyší. Rozhodně však sloni vědí, kde prší.
+ Na londýnské lékařské fakultě se pracuje na vývoji nové generace léku na diabetes druhého typu. Lék se aktivuje po osvícení modrým světlem. To dává pacientům s touto nemocí větší kontrolu nad hladinou cukru v jejich krvi. U tohoto typu diabetu nefunguje inzulín normálně nebo není produkován v dostatečném množství, což vede k vysoké hladině cukru. Kdyby pacienti mohli spolknout lék a v případě potřeby posvítili modrým světlem na své břicho, aktivovali by ho uvnitř slinivky břišní a došlo by na vyrovnání hladiny inzulinu v krvi. Lék by přestal být aktivní okamžitě po zhasnutí světla.
+ Třebaže si dosud vědci mysleli, že vulkanická činnost na Měsíci skončila před miliardou let, nová data americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter naznačují, že mohla láva po měsíčním povrchu stékat ještě před necelými 100 miliony lety. Badatelé zaznamenali několik desítek skvrn v tmavých sopečných pláních na přivrácené straně Měsíce, které se nazývají nepravidelné záplaty moří. Jsou to zaoblené kopce s průměrem menším než 500 metrů. Vysoký počet a umístění záplat naznačuje rozšířenou sopečnou činnost, která z geologického měřítka není zase tak stará. Tři ze záplat existovaly v době, kdy Zemi obývali dinosauři, jedna, označovaná jako Ina, by dokonce mohla být stará méně než 50 milionů let.
+ Podle studie provedené mezinárodním týmem expertů vzrostla hladina oceánů od začátku 20. století v průměru o dvacet centimetrů. To vědci považují za závažné zjištění, prý to nemá v posledních šesti tisících letech obdoby. Za nebezpečným fenoménem stojí podle všeho globální změna klimatu a tání ledovců. Růst hladiny se významně zrychlil v posledních dvou desetiletích. Zatímco v průběhu větší části 20. století činil 1,7 milimetru za rok, mezi lety 1993 a 2010 to bylo již 3,2 milimetru.
+ Odborníci z technologického institutu v Massachusetts tvrdí, že první kolonisté, kteří poletí na rudou planetu v rámci nizozemského projektu Mars One (jde o soukromý projekt, který počítá s jednosměrným vysláním čtyřčlenné posádky dobrovolníků na Mars v roce 2024) začnou umírat osmašedesátý den po přistání. Odborníci na základě grafů a matematických vzorců spočítali zdroje kyslíku, potravin a technologií nutných k letu a pobytu člověka na vzdálené planetě a došli právě k tomuto výsledku. Důvodem smrti prý bude udušení. Američtí odborníci upozorňují, že osadníci budou příliš závislí na dodávkách náhradních dílů, přičemž jedna expedice by stála minimálně 4,5 miliardy dolarů a náklady porostou, pokud na Mars odletí i další lidé.
(zem)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1918485
DnesDnes311
VčeraVčera879
Tento týdenTento týden4694
Tento měsícTento měsíc14825

Partnerské weby