+ Plzeňští vědci učinili objev, který by měl pomoci s rychlejším odhalením rezistence bakterií na antibiotika. Mikrobiologickou diagnostiku, která trvá většinou 36 až 48 hodin, tento nový postup zkrátí zhruba o polovinu. Metoda využívá tzv. hmotnostní spektrometr. S jeho pomocí lze identifikovat u bakterií proteiny, které jsou zodpovědné právě za rezistenci. Odolnost bakterií proti antibiotikům přitom představuje pro lékaře i pacienty poměrně velký problém.
+ Mezinárodní tým genetiků mapoval evoluci jedné z nejrozšířenějších šelem světa. Provedl v Kalifornii analýzu kompletní genetické informace od více než tisícovky lišek z celého světa. Na základě předchozích studií (ty zkoumaly jen DNA mitochondriální, kterou dědí potomci po matce) se přírodovědci domnívali, že euroasijské lišky tvoří s americkými spojitou populaci. Analýza však ukázala, že se skupiny oddělily před 400 000 lety a od té doby se vyvíjejí každá zvlášť, lišky tvoří samostatné druhy.
+ Dva podnikaví vynálezci ze Spojených států vymysleli stůl, který vyrábí elektrickou energii. Je založen na principu jízdního kola. Když si člověk sedne ke stolu, jehož součástí jsou pedály a dynamo, a začne šlapat, vyrábí si vlastní elektřinu pro mobilní telefon, notebook, případně lampičku atd.
+ Britští lékaři tvrdí, že nemá smysl brát léky proti kašli, prý stejně nepomohou! Nákupy sirupů a pastilek slibujících rychlé uzdravení označili za plýtvání penězi, raději doporučují zázvor, med a citron. Kašel je podle nich přirozeným prostředkem organismu jak se vypořádat s nemocí a léky proti kašli jen potlačují nepříjemné symptomy.
+ Budovy ve městech, kolem kterých vedou asfaltové silnice, vykazují vyšší teploty než jejich okolí. Vznikají tzv. tepelné ostrovy, jejichž důsledkem je snížená kvalita ovzduší i bydlení. To se negativně odráží na pohodě i zdraví obyvatel. Experti dumají, co s tím. Jedno japonské architektonické studio přišlo s řešením pod názvem BioSkin. Jde o typ fasády, která „dýchá“ a ochlazuje své okolí. Speciální vnější fasáda rozvádí po obvodu budovy keramické porézní potrubí s přečištěnou dešťovou vodou ze střešní nádrže. Odpařováním vody se ochlazuje celá budova. Vnější fasáda slouží i jako zástěna, tlumí přímý dopad slunečních paprsků na budovu, je tepelným štítem. Nápad již byl úspěšně otestován na pětadvacetipatrové budově v centru Tokia. Po aplikaci fasády se povrch budov ochladí až o 12 stupňů, okolní vzduch o 2 stupně Celsia.
+ V současnosti pokrývají traviny zhruba třetinu povrchu naší planety. Brněnští botanici zjistili, že za to, že se traviny rozšířily po celé Zemi, je odpovědná jejich DNA. Traviny začaly dominovat při globálním ochlazování klimatu a vysoušení planety v třetihorách. Klíčovým faktorem je podle odborníků poměr zastoupení takzvaných guanin-cytosinových párů vůči adenin-thyminovým párům v DNA, tedy takzvaný genomický GC obsah. Zvýšené zastoupení GC párů je možné pozorovat v genomech rostlin, které jsou schopné růst v sezónně chladném či suchém podnebí, charakteristickém například pro střední a severní Evropu.
+ Vědci z Londýnské univerzity, kteří se zabývali studiem ekosystémů a života bezobratlých živočichů, přišli s alarmujícím varováním. Za posledních 40 let klesl počet bezobratlých živočichů téměř o polovinu. Jejich vymírání přitom může mít vážný dopad obecně pro život na Zemi.
(zem)

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1767350
DnesDnes14
VčeraVčera1295
Tento týdenTento týden2581
Tento měsícTento měsíc23985

Partnerské weby