+ Mléko je sice zdrojem vápníku a pro lidský organismus důležitých vitaminů, nicméně lidskému organismu neprospívá! K tomuto resumé dospěli švédští vědci, kteří zjistili, že častější konzumace mléka neovlivní vývoj zubů a kostí, ale zvyšuje riziko předčasné smrti. Tým švédských odborníků sledoval po dobu 20 let 61 tisíc žen a 45 tisíc mužů. Z výsledků jejich výzkumu vyplynulo, že konzumace mléka nijak nesouvisí s výskytem zlomenin, ovšem u žen, které vypily denně minimálně tři čtvrtě litru mléka, byl zaznamenán dvojnásobný nárůst rizika předčasné smrti. Pravděpodobně za to může vyšší obsah cukrů laktóza a galaktóza, které jsou obsažené v nezkvašeném nápoji. Cukry zvyšují pravděpodobnost onemocnění srdce, vyvolávají oxidační stres a chronické záchvaty. Zdravější jsou tak mléčné produkty bez těchto cukrů, mezi které patří některé druhy sýrů, kefír a jogurty.
+ Studie prováděná na univerzitě v Exeteru zpracovala údaje o 144 ptačích druzích v 25 zemích Evropy. Jak se ukázalo, v posledních 30 letech v Evropě volně žijících běžných druhů ptáků výrazně ubývá. Z měst mizí vrabec domácí či špaček obecný, na venkově vymírají skřivan polní nebo koroptev polní. Pro člověka může mít další snižování ptačí populace vážné důsledky, neboť ptáci mimo jiné přispívají k rozšiřování semen rostlin a zamezují množení obávaných škůdců zemědělských plodin. Za pozitivum naopak přírodovědci považují skutečnost, že mírně vzrostly stavy vzácných druhů ptactva - některých dravců, krkavců, sýkorek koňader, modřinek, červenek…
+ Jak uvedli ve své zprávě zástupci programu OSN pro životní prostředí, koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře jsou nyní nejvyšší za posledních 800 tisíc let. Na základě toho se experti domnívají, že boj proti změnám klimatu bude vyžadovat razantní snížení emisí skleníkových plynů (až k nule). Toho lze docílit, pokud bude do roku 2050 většina vyráběné elektřiny pocházet z nízkoemisních zdrojů a do konce století se téměř úplně přestanou používat fosilní paliva.
+ Skupina italských zvířecích psychologů z univerzity v Padově a Trentu ve spolupráci s dalšími odborníky experimentálně prokázala, že žáby dokáží rozlišovat mezi malými čísly - jedna, dva a tři. Šlo o první průzkum schopnosti obojživelníků odhadnout množství. Při pokusech vědci pracovali s žábami druhu kuňka východní. To je mírně jedovatá barevná žába užívaná i jako domácí mazlíček. Do studie bylo zapojeno sedm dospělých žab žijících v zajetí, jež byly běžně krmeny živými červy každý druhý den. Před testy nedostaly žáby najíst dva dny, aby se zvýšila jejich motivace. Po dvou dnech hladovění dostaly žáby ve volném výběru oblíbenou kořist. Žába byla opakovaně umístěna mezi dvě hromádky červů, přičemž v jedné jich bylo více. Žáby vždy preferovaly větší skupinu červů. Pokud si měly vybrat mezi jedním a dvěma červy, volily dva. Stejně reagovaly, pokud si měly vybrat mezi dvěma a třemi červy. Když se ale měly rozhodnout mezi třemi a čtyřmi červy, případně mezi čtyřmi a pěti, jejich rozhodnutí bylo 50:50. Vyšší počty zřejmě tedy rozlišit neumí. Žáby byly schopny rozlišovat pak až mezi velkým a malým množstvím červů, kdy se rozhodovaly dle větší plochy zabrané potravou, nikoli na základě počtu.
+ Věda potvrdila, že objímání stromů příznivě působí na zdraví! Mění totiž vibrační frekvenci lidského těla, čímž ovlivňuje biologické procesy probíhající v organismu. Výsledky zahraničního výzkumu prokázaly, že stromy mají pozitivní odezvu v rámci řady duševních nemocí, hyperaktivity, ADHD, potíží s koncentrací, depresí či bolestí hlavy. Zejména u dětí jsou účinky dobře pozorovatelné.
(zem)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184798
DnesDnes519
VčeraVčera524
Tento týdenTento týden3828
Tento měsícTento měsíc11737

Partnerské weby