+ Astronomové díky zatím poslední misi k Venuši (Venus Express) zjistili, že se rotace této planety zpomaluje. Den se tak na Venuši prodlužuje. Venuše je ovšem unikátem sluneční soustavy i z dalších důvodů. Oproti ostatním planetám se otáčí opačným směrem a den je na této planetě delší než rok! Zatímco kolem své osy se Venuše otočí přibližně za 243 pozemských dní, její oběh kolem Slunce trvá pouhých 224 pozemských dní.
+ Švédští přírodovědci prováděli ve spolupráci s Čechy srovnávací studii života šelem. Odhalili přitom, že se do Evropy vrací po desítkách až stovkách let od svého vyhubení původní druhy velkých šelem. Medvědi, vlci, rysové a rosomáci se již vyskytují na přibližně třetině evropského kontinentu. V Evropě bylo napočítáno zhruba 17 tisíc medvědů hnědých, 12 tisíc vlků, 9000 rysů a ve Skandinávii žije přibližně 1250 rosomáků. Jedinou evropskou zemí, kde se vyskytují všechny čtyři druhy těchto šelem, je Finsko.
+ Tým amerických expertů se v Baltimoru zabýval otázkou, proč jsou některé tkáně náchylnější k rakovině. Výsledky jejich práce ukázaly, že u zhruba dvou třetin analyzovaných zhoubných nádorů měli lidé prostě jen smůlu, protože jejich onemocnění způsobila nahodilá mutace buněk. Budeme-li konkrétnější - odborníci zkoumali 31 typů rakovin a zjistili, že 22 z nich se dá vysvětlit především nahodilými mutacemi DNA v různých částech těla při běžném buněčném dělení (zejména tomu tak bylo u pacientů s rakovinou krve, slinivky břišní, varlat, vaječníků a mozku). Ke třetině typů rakovin, na které mají vliv především špatný životní styl či zděděné dispozice, patří především rakoviny kůže, plic a tlustého střeva, ale například i hlasivek. Dlužno dodat, že výzkum nezahrnoval všechny typy rakoviny (nezabýval se rakovinami prsu a prostaty, ač patří k nejčastějším zhoubným onemocněním, jenže u nich nebyli vědci schopní spolehlivě vyhodnotit dělení buněk).
+ Němečtí geologové našli v sedmi lokalitách Indického oceánu v hloubce 3400 až 3700 metrů „kouřící komíny“. Jde o jakési hydrotermální průduchy, z nichž vyvěrá mineralizovaná voda o teplotě kolem 400 stupňů Celsia. Za běžných okolností by se takto teplá voda přeměnila v páru, ale v souvislosti s velkým tlakem oceánu zůstává ve skupenství kapalném. Voda vyvěrající z „komínů“ obsahuje velké množství rozpuštěných nerostů. Kromě neželezných kovů (olovo, měď, zinek) a drahých kovů (zlato, stříbro) obsahuje i antimon, bismut, gallium, kobalt, nikl, selen nebo tellur. Nerosty vlivem chladné okolní mořské vody krystalizují a ukládají se do takzvaných komínů, které jsou vysoké až jako šestnáctipatrový dům. Odborníci nyní zvažují možnosti těžby takto usazených nerostných surovin.
+ Statistiky zpracované z demografických záznamů už před delší dobou prokázaly, že se v těžkých časech (ve válečných obdobích či v době přírodních katastrof) rodí výrazně méně chlapců než dívek - ženy během těhotenství častěji potratí plody mužského pohlaví. Nyní se vědci z kalifornské univerzity domnívají, že pro tento jev našli vysvětlení. Díky statistické analýze matričních záznamů ve Finsku dospěli k závěru, že menší počet novorozeňat mužského pohlaví může být paradoxně evoluční výhodou. Rodí se totiž jen opravdu životaschopní (silní a zdraví) jedinci, kteří jsou zároveň i plodnější. Finské záznamy o narozených dětech v 18. a 19. století to potvrzují. Badatelé našli mezi roky 1790 až 1870 celkem 16 let, kdy poměr pohlaví klesl dokonce na 79 narozených chlapců na každých 100 dívek. Muži z těchto let ale měli o 12 procent vyšší šanci, že se dožijí dospělosti, než ti z jiných ročníků. Také měli o devět procent více potomků než muži narození v letech, kdy byl poměr mezi novorozenými chlapci a děvčaty vyrovnanější (v klidných dobách je poměr novorozenců opačný, zpravidla se rodí 105 chlapců na 100 dívek).
(zem)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2275589
DnesDnes44
VčeraVčera1180
Tento týdenTento týden44
Tento měsícTento měsíc7838

Partnerské weby