+ Proč se rýma šíří zejména v době, kdy venku klesá teplota pod 0 stupňů Celsia? Virologové z Yale University School of Medicine tvrdí, že našli vysvětlení. Zjistili, že v chladných dnech je i v nose nižší teplota než ve zbytku těla a rinoviry, jež způsobují nachlazení, se reprodukují rychleji a efektivněji. Odborníci srovnali prostředí nosu, kde se teplota pohybuje většinou v rozmezí 33-35 stupňů Celsia, a plic, kde je teplota kolem 37 stupňů Celsia. Ukázalo se, že za vyšší úspěšnost rinovirů může náš imunitní systém. Teplejší buňky při napadení virem produkují více interferonů - proteinů, které blokují šíření virů, neboť varují zdravé buňky a zahajují imunitní reakci. V chladnějších buňkách nosní dutiny účinnost varovného systému klesá, virus se šíří snadněji.
+ Tropické lesy mohou v reakci na rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře absorbovat mnohem více skleníkových plynů, než se předpokládalo. Ukázala to nová studie NASA. Dosud se odhadovalo, že tropické lesy každoročně absorbují 1,4 miliardy metrických tun oxidu uhličitého z celkové roční absorpce 2,5 miliard metrických tun. To je více než kolik pohltí boreální lesy v Kanadě, na Sibiři a dalších severských oblastech. Přitom poslední dvě desetiletí klimatologové věřili, že severní lesy izolují více oxidu uhličitého než tropické pralesy. Chybné závěry vycházely z někdejších znalostí o globálním proudění vzduchu a přesvědčení, že masivní odlesňování v tropických oblastech povede k tomu, že tyto lesy budou více uhlíku vydávat než přijímat.
+ Švédští vědci se zabývali úplňkem - respektive jeho vlivem na spánek člověka. Spolupracovali s několika desítkami dospělých osob (mužů i žen), sledovali jejich mozkovou aktivitu za úplňkových nocí. Studie prokázala, že úplněk dobu spánku zkracuje - v průměru o 20 minut, navíc lidé hůře usínají. Mozková kůra je v době úplňku rozhodně citlivější u obou pohlaví, ovšem obecně jsou na tom hůře muži - u nich se potíže s usínáním i délkou spánku projevují více.
+ Američtí astronomové objevili díky vesmírnému teleskopu Kepler dvě planety, jež jsou ze všech dosud objevených exoplanet nejpodobnější Zemi. Obíhají kolem svých hvězd v tzv. obyvatelných zónách (není tam moc velká zima ani horko na výskyt vody v kapalném skupenství). Planeta Kepler - 438b se nachází ve vzdálenosti 470 světelných let, je o 12 procent větší než Země. Obíhá kolem červeného trpaslíka, jenž je menší a chladnější než Slunce, ale planeta se pohybuje v takové blízkosti, že na ni dopadá o 40 procent více záření než ze Slunce na Zemi. Jeden oběh kolem planety trvá 35 dní. Druhá planeta - s označením Kepler - 442b - se nachází více než 1100 světelných let daleko. Obíhá kolem oranžového trpaslíka, ale ve větší vzdálenosti než Kepler - 438b. Dostává tak 70 procent záření ve srovnání se Zemí a jeden oběh trvá 112 dní.
+ Mezinárodní tým vědců zkoumal 60 000 let starou jazylku neandertálce. Experti zjistili, že ústní dutina neandertálců byla velmi podobná lidské. Funkcí drobné kosti, která se nachází mezi bradou a hrtanem, je podepírání jazyka. Ohebnost a poloha jazyka hraje klíčovou roli pro správnou výslovnost. Vědci se dříve domnívali, že neandertálci neměli dostatečně rozvinuté jazykové ústrojí a chyběly jim rozumové schopnosti, předpokládalo se, že mluvení bylo a je výlučně lidskou schopností. Jenže možná nejsme jedinými tvory, kteří uměli artikulovat a vyjadřovat pomocí zvuků souvislá sdělení. Jak se ukazuje, určitou primitivní formu řeči mohli ke komunikaci používat i neandertálci.
(zem)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2274631
DnesDnes266
VčeraVčera1233
Tento týdenTento týden6042
Tento měsícTento měsíc6880

Partnerské weby