+ Norská studie prokázala, že děti, které tráví hodiny ve společnosti počítače, tabletu, mobilního telefonu nebo televizoru mají sklon k potížím s usínáním a spánkem. Doba, kterou během dne stráví před displejem nebo obrazovkou, ovlivňuje délku i kvalitu jejich spánku. Během výzkumu byla zpracována data o téměř 10 000 teenagerech ve věku od šestnácti do devatenácti let, kteří se účastnili průzkumu o využívání elektroniky a o spánkových návycích. Bylo zjištěno, že účastníci experimentu mají ve zvyku používat různé typy zařízení. Chlapci tráví více času s herními konzolemi, dívky preferují spíše smartphony a MP3 přehrávače. Téměř všichni účastníci studie uvedli, že používají elektronická zařízení i během hodiny, než jdou do postele. Vědci ověřili, že děti, které používají elektroniku před spaním, potřebují mnohem delší čas k tomu, aby následně usnuly.
+ Američtí odborníci na univerzitě v Rochesteru vytvořili superhydrofobní kov. Přitom však nemá nanesen na povrchu žádný speciální chemický povlak. Vědci dosáhli jeho vodoodpudivosti pomocí laseru, který jen vykreslil na povrch kovu složitý vzor micro a nanostruktur.
+ Biologové z Atlanty uskutečnili unikátní experiment, díky kterému potvrdili existenci tzv. rodové paměti. Tedy ověřili, že zkušenosti, které nasbírají předkové, mají v sobě následně zakódované i jejich potomci. Vědci vpustili samce myší na plochu, do níž byl zaveden elektrický proud. Ten pak v pravidelných intervalech pouštěli, což hlodavcům způsobovalo bolest, takže se snažili utéct. Elektrošoky provázela navíc vůně ptačí třešně, tedy konkrétně její hlavní složka acetofenon. Po řadě pokusů už vědci pouštěli do prostoru jen vůni a myši se snažily okamžitě, jak ji ucítily, z prostoru uniknout. Potomstvo myší, které se experimentu zúčastnily, sice s proudem žádné zkušenosti nemělo, tedy neznalo ani souvislost s vůní acetofenonu. Přesto když se rozvoněla v jejich přítomnosti, rovněž prchaly. A stejná reakce byla zaznamenána ještě u další generace myší. Je tak jisté, že traumatizující informace mění aktivitu genů chemickou modifikací DNA a tyto změny se předávají z otců na syny a vnuky.
+ Studenti z Federálního technologického institutu (ETH) v Curychu pracují na vývoji nového speciálního robota s názvem Sepios. Má podobu válce se čtyřmi umělými ploutvemi. Každá ploutev obsahuje devět samostatných tyčových paprsků, jež vytvářejí vlnivý pohyb. Ploutve umožňují nejen pohyb, ale i manévrování všemi směry a otáčení kolem libovolné osy. Název získal robot díky tomu, že se pohybuje podobně jako sépie. Mimo jiné mu to umožní lépe splynout s okolím a tiše a nenápadně se přiblížit i k plachým živočichům. V budoucnu by totiž měl přinést nové poznatky o podmořském životě.
+ Jak se zdá, i někteří bezobratlí živočichové zvládnou základní počty. Americký biolog Rafael Rodríguez si toho všiml u pavouků druhu Nefila kyjonohohá (Nephila clavipes). Jde o světle zbarvené pavouky, jejichž domovem je Severní a Jižní Amerika. Živí se lovem přes den a přebytečnou potravu si schovávají na „horší časy“. Přírodovědec vypozoroval, že pokud je pavoukům uschovaná potrava odebrána, hledají ji. Tak se rozhodl pro malý test. Daroval osminohým lovcům několik kousků hmyzu. Ti s nimi naložili obvyklým způsobem - tedy hmyz, který nepozřeli okamžitě, schovali do spižírny. Badatel jim poté část darované potravy vzal a sledoval, jak se budou chovat. Pokud jeden až dva kousky ze zásob zmizely, pavouci je hledali bez ohledu na to, že jejich spižírna zůstala plná. Museli si tedy zákonitě pamatovat, kolik kusů hmyzu měli před „krádeží“.
(zem)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2183378
DnesDnes187
VčeraVčera516
Tento týdenTento týden2408
Tento měsícTento měsíc10317

Partnerské weby