+ Australští vědci jsou přesvědčeni, že pavoučí jed obsahuje látky, které by mohly velmi účinně tlumit bolest. Tým odborníků podrobil zkoumání jedy od více než dvou stovek druhů pavouků. Během laboratorních testů získali vědci z jedu sloučeniny blokující protein, který má ve své kompetenci přenos bolesti do mozku. Pokud se jim podaří tyto složky jedu izolovat a aplikovat cíleně, mohlo by to vyřešit potíže lidí trpících chronickými bolestmi.
+ Dva studenti z Virginie vymysleli v rámci projektu univerzity George Masona ve Fairfaxu nový způsob hašení požárů. Sestrojili hasící přístroj založený na vlastnostech zvuku. Budoucí inženýři vycházeli ze skutečnosti, že zvukové vlny mohou zároveň působit jako tlakové vlny. Jejich experiment prokázal, že zvuk o správně naladěné frekvenci dokáže oddělit přímo v ohni kyslík od paliva. A jak známo, bez kyslíku nic nehoří. Nápad studentů se mnohým odborníkům zdá být průlomovým, je jednoduchý, účinný a zvuk navíc na rozdíl od vody a různých hasících směsí nic nestojí.
+ Němečtí experti v Bonnu díky studii návyků několika stovek tisíc lidí zjistili, že moderní smartphony jsou nebezpečné podobně jako cigarety. Mohou vyvolat stejnou závislost. Vědci monitorovali intenzitu používání smartphonů u dobrovolníků zapojených do výzkumu prostřednictvím speciální aplikace Menthal. Ověřili, že uživatelé po smartphonu sáhnou v průměru každých 18 minut. Zapnutí telefonu přitom vyvolá v jejich tělech stejné stavy jako u kuřáků, když si zapálí cigaretu.
+ Americko-ekvádorský tým biologů objevil nový druh žáby. Tato žabka, dorůstající velikosti jen 2,3 cm, dokáže na své hladké kůži vytvořit ostnaté struktury. Stačí jí k tomu pouhé tři minuty a díky zabarvení pak dokonale splyne s okolním prostředím (žije v porostech mechů). Žabku přírodovědci pojmenovali Pristimantis mutabilis a následně zjistili, že stejnou schopnost má i ekvádorská žába Pristimantis sobetes, jež byla objevena již v roce 1980. Proto se pustili do pátrání po tom, zda touto dovedností disponují i jiné druhy žab.
+ Rusko chystá výstavu nové orbitální kosmické stanice, která by měla nahradit Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Důvod je prostý - vzhledem k ochlazení vztahů mezi Ruskem a USA je další budoucnost společného kosmického projektu nejistá. Provoz ISS budou na základě nedávno uzavřené dohody Rusko a NASA financovat maximálně do roku 2024.
+ Odborníci z univerzity v Leedsu dospěli na základě výsledků své studie k závěru, že Amazonské deštné pralesy brzy již nebudou schopny absorbovat další množství oxidu uhličitého z atmosféry. Nárůst koncentrace oxidu uhličitého vede k urychlení fotosyntézy, což má za následek větší nárůst biomasy, tedy stromy rostou rychleji. Oxid uhličitý se mění na pevný uhlík ve formě dřeva. Vědci přirovnávají tento efekt ke hnojení. Jenže rychlejší růst není vždy ku prospěchu. Zrychlený životní cyklus s sebou přináší řadu negativních důsledků - stromy se stávají zranitelnější vůči škůdcům a chorobám, jejich reprodukční schopnost klesá. S dalším nárůstem koncentrace oxidu uhličitého se v určitém okamžiku proces fotosyntézy začne naopak zase zpomalovat.
(zem)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2200614
DnesDnes288
VčeraVčera562
Tento týdenTento týden288
Tento měsícTento měsíc10364

Partnerské weby