+ Vejce hrabavého ptáka Tinamus major – Tinama většího, který žije v deštných pralesích Střední a Jižná Ameriky, jsou poměrně velká a pestře zbarvená. Američtí přírodovědci během nedávné studie zjistili, že povrch vajec tohoto ptáka o velikosti krocana vytváří zvláštní optický efekt. Barva vajec se mění s úhlem pohledu. Takový jev nebyl dosud u ptačích vajec pozorován.
+ Evropská vesmírná agentura (ESA) vydala zprávu, podle které Zemi ohrožuje asi pět set planetek, které by se s ní mohly v následujících sto letech srazit. Ovšem pravděpodobnost srážky je v řadě případů velmi malá, pouze jedna k milionu. Odborníci tvrdí, že jsou dvě možnosti, jak situaci řešit. V první navrhují planetky vychýlit z kolizního kurzu tlakem kosmické lodě, která by k nim byla vyslaná, ve druhé by planetky byly zničeny například jadernou explozí.
+ Experti z Manchesteru navrhují nový způsob, jak zvýšit produkci obnovitelných zdrojů z biomasy a pomoci stromům zvládnout klimatické změny, jež zpomalují jejich růst. Jak zjistili, rychlost růstu stromů je určena rychlostí dělení buněk v kmeni. Vědci objevili dva geny, které nesou označení PXY a CLE, jež právě toto dělení ovládají. Díky genetické modifikaci se mohou stát aktivnějšími. Geneticky upravené stromy pak rostou dvakrát rychleji, jsou vyšší, širší a mají víc listů.
+ Italští vědci zkoumali kalcitem pokrytou kostru neandrtálce, jež byla nalezena v jižní Itálii roce 1993 ve vápencové jeskyni Lamalunga v blízkosti Altamury. Výzkum odhalil, že obsahuje zachovanou nejstarší DNA neandrtálců, jakou se kdy podařilo najít. Molekuly DNA mohou být až 170 000 let staré. Kosti jsou ale už tak staré a DNA natolik degradovaná, že pomocí současných technologií nelze sekvencovat fosilní genom.
+ Americké a ruské biology překvapil případ nejdelší zaznamenané migrace savců. Samice plejtvákovce šedého propluly severním Pacifikem od pobřeží Ruska do Mexika a zpět, tedy urazily cestu dlouhou 22 500 kilometrů. Zatím vědci předpokládali, že existují dvě oddělené skupiny plejtvákovců šedých. Východní, žijící u západního pobřeží Severní Ameriky, a kriticky ohrožená západní, žijící u východního pobřeží Asie. Nová zjištění naznačují, že mohou být součástí stejné populace.
+ Vědci z Kodaňské univerzity na základě výsledků své studie došli k závěru, že Mars nemá své zásoby ledu soustředěné pouze do polárních čepiček. Odborníci analyzovali desetileté radarové snímkování povrchu Marsu a objevili pásy ledovců i ve středních zeměpisných šířkách na obou polokoulích. Ledovce jsou pokryté silnou vrstvou prachu, který led chrání před tím, aby se vypařil. Podle propočtů obsahují ledovce 150 miliard metrů krychlových ledu. Kdyby se led rozložil po povrchu planety, dosahoval by do výše 1,1 metru.
(zem)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2281756
DnesDnes24
VčeraVčera1209
Tento týdenTento týden24
Tento měsícTento měsíc14005

Partnerské weby