+ V Dánsku se uskutečnila rozsáhlá analýza DNA zaměřená na dobu bronzovou. Experti zpracovali genom více než stovky dávných lidí, jejichž ostatky byly nalezeny na území Asie a Evropy. Díky studii bylo zjištěno, že už před 5 000 lety měli Asiaté a Evropané světlou pleť. Neměli ovšem vyvinutou toleranci vůči laktóze v mléce zvířat, tedy toto mléko nekonzumovali. Z výzkumu dále vyplynulo, že lovci a sběrači ze střední doby bronzové byli modroocí.
+ V Montrealu se podařilo dvěma profesorům a jejich žákovi vyrobit umělé vlákno inspirované pavoučími produkty. Ačkoli má v průměru jen pět mikronů, je pětkrát pevnější než kevlar! O imitaci pavoučích vláken se odborníci kvůli jejich vlastnostem snaží už řadu let. Vyvinutý materiál by mohl být využit k výrobě chirurgických potřeb, neprůstřelných vest, určitých dílů pro automobilový průmysl a podobně.
+ Vědci zkoumali vliv nulové gravitace na organismus myší. Šest laboratorních myšek vyslali na 91 dní do kosmu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Tři z nich nepřežily a u těch, které se z oběžné dráhy kolem Země vrátily, byly objeveny abnormality na kůži. Jejich kůže se ztenčila a ubylo jim ochlupení. Kromě toho přišly i o část svalové hmoty. Vědci konstatovali, že to do jisté míry koresponduje s tím, co zaznamenali u lidského organismu. Také astronauti si po delším pobytu ve vesmíru stěžují na kožní problémy - pokožku mívají podrážděnou a zranění se jim hojí hůře.
+ Britští vědci tvrdí, že by klimatický jev El Niňo, který se má objevit na sklonku letošního roku, mohl narušit globální trh s potravinami. Dle jejich předpokladů bude hodně silný a podepíše se na růstu cen základních potravin, mezi které patří rýže, káva, cukr a kakao.
+ Mezinárodní skupina vědců identifikovala vrak portugalské otrokářské lodi (São José Paquete Africa), která se potopila v prosinci roku 1794 u pobřeží Kapského Města cestou z Mozambiku do Brazílie. Na palubě lodi bylo tehdy asi pět stovek otroků, přičemž zhruba polovina jich při neštěstí zahynula. Zbytek otroků i s celou posádkou přežil. Trosky lodi, které ležely necelých sto metrů od pobřeží, byly objeveny už v 80. letech minulého století. Tenkrát ale došlo k záměně, předpokládalo se, že jde o pozůstatek jakési holandské lodi.
+ Experti z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s laboratořemi v Itálii a Spojených státech pracují na dlouholetém společném výzkumu. Nedávno objevili dosud nepopsanou dědičnou krevní nemoc, která se projevuje sníženým počtem krevních destiček. Vzácná genová mutace zvyšuje riziko propuknutí leukémie. K odhalení dědičné genetické mutace vedl lékaře nestandardní případ pacientky, jež se před 25 lety vyléčila z akutní lymfoblastické leukémie, ale pak měla nevysvětlitelný a přetrvávající nízký počet krevních destiček. Také u dětí, které se jí narodily, byl nižší počet krevních destiček zaznamenán, což vědce nasměrovalo k hledání genetické příčiny. Lékaři v rodině odhalili mutaci genu ETV6, který je zodpovědný za krvetvorbu. Nositelé mutace jsou obvykle bez příznaků nemoci. Trombocytopenii, tedy nízký počet destiček, mohou náhodně odhalit testy krve. Lidé s takovou anomálií by ale podle odborníků měli být rozhodně pozornější k projevům zdánlivě běžných nemocí, protože je u nich vyšší riziko leukémie.
(zem)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2342511
DnesDnes420
VčeraVčera1257
Tento týdenTento týden2482
Tento měsícTento měsíc22668

Partnerské weby

apartman banner