Pomalí lenochodi

Značnou část souše pokrývají lesy, přesto v korunách stromů žije jen velmi málo savců. Příčinu odhalilo studium energetické bilance jedné z výjimek - jihoamerických lenochodů. Listy jsou chudé na energii, živočich

jich tedy potřebuje velké množství. Měl by proto být velký, s objemnou trávicí soustavou. Ale život ve větvích si naopak žádá tělo co nejlehčí. Lenochod tento rozpor řeší úsporným metabolismem, denně spotřebuje energii odpovídající jedné bramboře. Proto se pohybuje tak pomalu.

Pandám horko nesvědčí

Klíčovým faktorem, který v následujících desetiletích rozhodne o přežití pandy velké ve volné přírodě, bude teplota prostředí. Vyplývá to ze studie, podle které je zatím v oblastech, v nichž pandy žijí, dostatek bambusu pro udržení stabilní populace. Postupující klimatické změny však mohou značnou část porostů zlikvidovat a potom budou mít pandy, které denně spotřebují asi 14 kg bambusových výhonků, velký problém. Samy se navíc při teplotách nad 25 stupňů Celsia přehřívají a jsou citlivější vůči nemocem i nedostatku potravy.

Sloní chutě

Život slonů afrických je opředen spoustou zajímavostí. Samice s mláďaty tvoří rodinné skupiny, které vedou samice-matriarchy, kdežto samci obvykle žijí samotářským životem. Největší samci můžou vážit pět tun a dosahovat výšky i čtyř metrů. Samice rodí mláďata po čtyřech až pěti letech a o přírůstky se starají ve skupině i ostatní samice - například když si chce mládě vleže odpočinout, sloni kolem něj vytvoří ochranný val, aby se nestalo kořistí lvů. Slůně je tři i více roků závislé na mateřském mléce a denně vypije okolo deseti litrů. Dospělý slon zkonzumuje za den zhruba sto padesát kilogramů potravy a vypije až sto litrů vody.

(dra)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2261241
DnesDnes835
VčeraVčera580
Tento týdenTento týden2830
Tento měsícTento měsíc16649

Partnerské weby