Je to už pět let, co nečekaně a poměrně nešťastně zemřel švýcarský výtvarník H. R. Giger, kterého zná celý svět jako autora filmového Vetřelce. A nejen jeho fanoušci, ale všichni milovníci sci-fi, si opět připomínají jeho dílo. Malíř, sochař a designér Hans Rudolf „Ruedi“ Giger se

narodil 5. února 1940 ve švýcarském městě Chur. Již jako dítě byl fascinován vším „temným“ a mimo své, zejména hororové, sny později nacházel inspiraci například v pracích Salvadora Dalího a Jeana Cocteau. Po dokončení gymnázia studoval architekturu a průmyslový design v Curychu, začal se věnovat filmu a sám režíroval několik málo známých snímků. Nový styl, který Ruedi Giger vytvořil, kombinoval zejména surrealismus, existencionalismus a postapokalyptickou skepsi, kterou přinesly obě světové války. Jednu ze svých hlavních inspirací nacházel ve vlastních podivných nočních můrách, díky nimž vzniklo například dílo Necronomicon. Slávu mu však přinesl především kultovní Alien (Vetřelec).

Náhody zrodily hvězdy

Příběh Vetřelce vymyslel americký scenárista Dan O’Bannon a původně měl proti tomuto tvorovi z vesmíru bojovat muž, ale jeden z producentů vymyslel, že žena by byla zajímavější. A tak se zrodila vedle Vetřelce další hvězda - Ellen Rypley - v podání americké herečky Sigourney Weaver. Kolem roku 1976 příběh ještě přepracoval Walter Hill, který uzavřel smlouvu se společností 20th Century Fox a měl film i režírovat. Tento post ale nakonec přenechal Ridleymu Scottovi. Společnost se bála investovat do akční sci-fi, protože právě přicházely Hvězdné války a nikdo nevěděl, zda o tento žánr bude zájem. Po jejich nečekaném úspěchu se Hollywood rozhodl uvolnit na Vetřelce osm milionů dolarů, což bylo v 80. letech minulého století hodně peněz.

Spor o autorství

Po obrovském úspěchu prvního dílu Vetřelce, kdy H. R. Giger získal za speciální efekty od Americké akademie věd a umění Oscara, bylo překvapivé, že se na pokračování filmu Vetřelci vůbec nepodílel. To pro to, že mu to režisér James Cameron nenabídl. Šuškalo se, že režisér měl strach z „tvůrčích střetů“. To ale nebylo všechno. Filmová společnost 20th Century Fox Ruediho Gigera odmítla uvést jako spoluautora, zmínila ho pouze jako tvůrce původního návrhu. Ve čtvrtém díle jeho jméno již nebylo uvedeno vůbec. Od této doby se tak Giger potýkal s problémy s autorstvím. Nikoho nepřekvapilo, že se spor nakonec řešil soudní cestou. Geniální umělec H. R. Giger jej nakonec vyhrál.

Svět biomechanoidů

R. Giger zavedl v umění pojem biomechanika. V jeho podání je to zvláštní druh fúze mechanických a biologických organismů, z čehož jako finální produkt vzniká jakýsi mutant nebo hybrid, poznamenaný oběma vlivy. Giger jej nazval biomechanoid. Ruedi Giger byl ale všestranný umělec, navrhl nábytek pro veleslavný film Duna, který měl režírovat Alejandro Jodorowsky, ale nikdy k tomu nedošlo. O mnoho let později použil jen pár Gigerových návrhů David Lynch...

Svůj oblíbený biomechanický styl pak Ruedi Giger uplatnil při zakládání tzv. Giger barů ve Švýcarsku, Japonsku či USA. Podílel se i na stylu speciální řady kytar Ibanez a na několika obalech hudebních alb. V roce 1998 získal výtvarník zámek St. Germain v Gruyères a založil tam se svou ženou Muzeum H. R. Gigera. Umělec zemřel 12. května 2014 v nemocnici, kde podlehl zraněním způsobeným pádem ze schodů ve vlastním domě. Takovou smrt si tvůrce celého fantastického světa asi nepředstavoval…

Ludmila Veselá

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2126301
DnesDnes245
VčeraVčera843
Tento týdenTento týden1088
Tento měsícTento měsíc19794

Partnerské weby