+ Podle nové studie hostí lidská kůže až překvapivě vysoké množství bakteriálních druhů. Zdraví lidské pokožky mimo jiné spočívá v udržování rovnováhy mezi různými druhy zdejších pouhým okem neviditelných obyvatel. Američtí mikrobiologové proto z dvaceti různých míst

povrchu lidského těla odebrali vzorky, ze kterých genetickými metodami identifikovali jednotlivé druhy bakterií. Objevili jich asi jeden tisíc, což je mnohem víc, než se lidské kůži zatím přisuzovalo. Vědci rovněž došli k závěru, že z pohledu bakterie se dá lidské tělo rozdělit na tři různá životní prostředí. Poněkud mastným místem pro život je pokožka mezi obočím nebo uvnitř ucha. Naopak podpaží by se dalo přirovnat k vlhkému a teplému tropickému pralesu. Vyprahlá krajina se zase rozkládá například na předloktí nebo na dlani. Každou z těchto oblastí obývá zcela specifické spektrum bakterií. Co způsobuje takové rozdíly, zatím není zcela jasné. Vědci chtějí výsledky studia aplikovat ve výzkumu kožních nemocí.

+ Současná věda je zatím stále dost skeptická k dohadům o některých podivuhodných oblastech, v nichž se mohou odehrávat zvláštní, neuvěřitelné a zároveň i lidskému zdraví nebezpečné děje. Například jde o tvrzení, že když panuje hustá mlha a déšť, může se vytvářet v takovém místě vodivý komín silného elektromagnetického pole způsobeného zemí. To pak může dojít ke kolizi. Zvláštní pozornost vědy poutá například schopnost některých lidí odhalovat podzemní naleziště vody, různých kovů, plynů i zemských dutin. Tuto záhadu se snažil již koncem 17. století ve Francii objasnit opat de Vallemont tvrzením: „Z hlubin země k nám pronikají jakési podivné vlny, jež v člověku vyvolávají určité reakce, a pokud v rukou drží například proutek, projevují se jeho vychýlením.“ Opat Vallemont se též vyjádřil v tom smyslu, že hledané věci vysílají vlny. Skutečností pak zůstává, že v místech, kde často proutek zabírá, se vyskytují různé fyzické anomálie. Geologická měření ukazují, že nad vodními proudy se země i vzduch vyznačují vyšší elektrickou vodivostí, což pak přitahuje blesky. Je příznačné, že ptáci, zejména pak čápi, si nikdy nestaví hnízda na stromech, pod nimiž je spodní voda. Tohoto poznatku využívají též lesníci a znalci přírody, zastihne-li je bouřka v lese. Proto se snaží schovat tam, kde se shromažďují vysoká i jiná zvěř, neboť do těchto míst zřídkakdy blesk uhodí.

+ Zatímco v Evropě o mořských řasách jen něco málo zaslechneme, Japonci využívají tuto „oceánskou zeleninu“ již po celá staletí. Jídla z řas se tam proto vyskytují v poměrně velkém množství. Mnohé řasy představují rovněž důležitou složku makrobiotické diety. Některé patří k bohatým zdrojům jódu, tedy látky, která je životně důležitá pro správnou funkci štítné žlázy. Většina mořských řas obsahuje také některé vitaminy skupiny B a beta-karoten, který je provitaminem vitaminů A, přičemž pomáhá zejména v prevenci degenerativních onemocnění, včetně rakoviny.

(vel)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202745
DnesDnes128
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2419
Tento měsícTento měsíc12495

Partnerské weby