V okrese Spokane ve státě Washington se 11. dubna roku 1978 zřítila lavina kamenů. Přinesla s sebou nejen hodně dešťové vody, ale také něco, co novináři pojmenovali „jedovatou kaší se železnou nádivkou“. Kameny o velikosti až fotbalového míče

měly protáhlý tvar. Rozbíjely okna i střechy, pálily ruce těch, kteří se je snažili sebrat. Není divu, že si nikdo netroufal udělat chemickou analýzu hmoty, která je obalovala a jež svojí substancí připomínala řídké těsto. Obaly byly navíc ke kamenům připevněné maličkými měděnými hřebíčky. Stejnými, jako se používaly v místní továrně, která se specializovala na šití vojenských bot. Když vedení továrny poznalo, že jsou cvočky jejich, zrevidovalo zásoby ve skladech. Ukázalo se, že nic nechybí. Kde se tedy vzaly identické cvočky a proč byly přilepeny substancí neznámého původu ke kamenům, kterých bylo za městem habaděj? Rozumné odpovědi se nikdo nedočkal. Přece někdo nesestrojil vrhací stroj, nenaplnil ho blátem, kameny a cvočky a nemetal je na Spokane, aby škodil a vyvolával paniku? Lidé, kteří se dotkli této podivné hmoty, pak museli chodit k dermatologům, kteří jim podivné vyrážky a jizvy testovali. Objevili vysokou koncentraci zelené skalice a arzenu. Vědci a policisté pak zvolili pozici „mrtvého brouka“. Vždyť o čem se má mluvit, když není co říci…?

(ksa)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184852
DnesDnes37
VčeraVčera536
Tento týdenTento týden37
Tento měsícTento měsíc11791

Partnerské weby