Po celou dobu lidských dějin byla sůl považována za tak vzácné zboží, že se kvůli ní vedly i války. Jednou z příčin Francouzské revoluce koncem 18. století bylo, že Ludvík XVI. uvalil na sůl vysokou daň. Sůl rovněž sloužila jako cenný prostředek měny. Maurští kupci

dokonce vyměňovali sůl za zlato - gram soli za gram zlata, přičemž některé středoafrické kmeny používaly kusy kamenné soli jako platidla. Ve starověku se v souvislosti se solí objevily určité pověry. Když se sůl rozsypala, bylo to považováno za zlé znamení. Například na obraze „Poslední večeře“ od Leonarda da Vinci leží před Jidášem Iškariotským převržená slánka… Na rozdíl od těchto případů se až do 18. století společenské postavení člověka určovalo též podle toho, zda u hodovní tabule seděl z pohledu čela stolu - před slánkou nebo za ní. Čestné místo totiž bylo před slánkou, poblíž čela stolu.

Také dnes zůstává sůl cenným zbožím, které se používá mimo jiné k ochucení jídla, ke konzervování masa a při výrobě mýdla a skla. Mimořádně zajímavé je použití soli ve zdravotnictví. V mnoha zemích se sůl ještě obohacuje jódem, aby se potlačil endemický nedostatek jódu, jehož typickým projevem bývá zvětšená štítná žláza a ve vážných případech i duševní zaostalost. V některých zemích se do soli ještě přidává fluorid sodný, aby se zabránilo vzniku zubního kazu. Sůl upravuje objem krve a krevní tlak, výjimku tvoří pacienti trpící vysokým tlakem, kterým lékaři příjem soli a sodíku obvykle doporučují omezit.

(vel)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2182262
DnesDnes115
VčeraVčera619
Tento týdenTento týden1292
Tento měsícTento měsíc9201

Partnerské weby