Lišku známe z pohádek a bajek, kde vždy vystupuje v roli lstivé a chytré bytosti. Ale jak je to vlastně s chytrostí „kmotry lišky“ doopravdy? Musíme vás zklamat, není příliš chytrá, máme-li na mysli přirozenou inteligenci, jež je dána například psům. Liška je však velmi nedůvěřivá. Domněnka o její chytrosti vznikla

proto, že je neustále ve střehu a při sebemenším podezření se snaží vyhnout očekávanému nebezpečí. Tak například odnese z nory mláďata, když zjistí, že kolem ní chodil člověk. Při nadháňce v lese dokáže utéct dříve, než střelci nastoupí na svá stanoviště, nedá se snadno chytit do želez a pastí a pokud upadne do zajetí, nikdy člověku neuvěří a nedá se ochočit.

Myslivci ji mají za škodnou

Tato její nedůvěřivost předstírající chytrost je však nesmírně cenná vlastnost, která společně s velkou plodností přispívá k udržení liščího rodu. Myslivci ji ale mají za škodnou číslo jedna, neboť nepohrdne králíkem, bažantem nebo koroptví, někdy uloví i nějaké to kuře. Základem jejího jídelníčku jsou však hraboši, myši, žáby, hlemýždi, slimáci a hmyz. Liška do našich lesů prostě patří a přežívá z několika příčin. Jednou z nich je její velká nedůvěřivost a plachost. Další její výhodou je, že zakládá svou noru s mladými v těžko přístupných místech, kam za ní mnohdy ani pes nemůže. Liška je také velmi plodná, dovede odchovat čtyři až dvanáct liščat. S výjimkou člověka a psa u nás nemá nepřátele. Kromě prašiviny a výjimečně vztekliny netrpí žádnými nemocemi.

Jiří Glet

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2261766
DnesDnes469
VčeraVčera891
Tento týdenTento týden3355
Tento měsícTento měsíc17174

Partnerské weby