Před světovou výstavou, která se měla v Paříži konat roku 1889, si její organizátoři dlouho lámali hlavu, čím oslnit svět. Padaly návrhy z dnešního hlediska vpravdě bizarní. Jako například obří gilotina, která měla symbolizovat francouzskou revoluci a uctít památku jejích obětí. Nebo vysoký sloup se světlem na vrcholku, které

mělo francouzskou metropoli v noci osvětlovat. „A co také obrovská fontána přes 200 metrů vysoká?“ přemítali pařížští radní. Nakonec kývli na plán Gustava Eiffela, který přišel se svoji věží – rozhlednou. Nutno však podotknout, že ne všichni byli nadšeni. A navíc, Eiffel nabídl svůj projekt o deset let dříve k podobnému účelu - při příležitosti světové výstavy - Barceloně. Španělé ho s ním ovšem vyprovodili, ale možná později svého rozhodnutí litovali. Eiffelovka se totiž stala pojmem, novým symbolem Paříže, města, jehož architektura se do té doby vyznačovala „pouze“ širokými bulváry.

Pomohl“ bezdrátový telegraf

Opravdu se našlo dost odpůrců stavby věže, kteří byli přesvědčeni, že město zhyzdí. Přistoupilo se tedy ke kompromisu. Na místě bude stát pouhých dvacet let. Ovšem po uplynutí této lhůty se její provoz prodloužil o dalších 70 let, a to hlavně díky strategickému významu bezdrátové telegrafie. Eiffelovka prostě skýtala ideální umístění vysílací antény a Gustave Eiffel o tom dokázal přesvědčit pařížské radní. V roce 1913 mělo vysílání z věže dosah šest tisíc kilometrů a bylo dokonce zachycené i v Americe. Věřili byste však, že ani tato proslulá stavba nemá své jisté dodnes? Stále se totiž doba jejího provozu prodlužuje, naposledy to bylo v roce 2006. Umí si však někdo představit Paříž bez Eiffelovky? Vždyť právě k ní vedou první kroky turistů, kteří navštíví metropoli nad Seinou.

21 salv z děla ke slávě Eiffelovky

Stavba byla zahájena na počátku roku 1887 a dokončena těsně před zahájením výstavy. Původně plánovaná cena se prodražila o celých 1,5 milionu franků. Téměř 400 dělníků zde však našlo práci. Ovšem práci nikterak bezpečnou, riziko úrazů bylo veliké. Přesto prý v průběhu výstavby přišel o život pouze jeden člověk, který ztratil rovnováhu a spadl. Otevření věže pro veřejnost probíhalo ve slavnostním duchu, doprovázely ho salvy z děla. V prvním týdnu ještě nebyly v provozu výtahy, ale traduje se, že téměř třiceti tisícovkám lidí, kteří se rozhodli podívat na Paříž z ptačí perspektivy, to vůbec nevadilo a klidně si vyšlapali cestu po schodech. A to dokonce až do třetího patra! Po výstavě sice zájem trochu upadal, ale k oživení došlo v roce 1900, kdy v Paříži zase probíhala světová výstava. Za rok bylo evidováno přes milion návštěvníků a pařížská Eiffelovka se opět stala pojmem.

Lenka Stránská

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2182733
DnesDnes58
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden1763
Tento měsícTento měsíc9672

Partnerské weby