0340na klenove 1Hrad Klenová leží asi osm kilometrů od Klatov. Je to místo prokleté a hrůzyplné. V noci se po celém hradě podle místní legendy ozývá srdceryvný nářek a pláč. Tak bědují duše zdejších dominikánských kněží, jež na dobře opevněném hradě odsoudil ke

strašné smrti - a zaživa zazdil - rytíř Přibík z Klenové, kterému rodové sídlo patřilo v letech 1420 -1465. Tento šlechtic za husitských válek věrolomně a opakovaně měnil strany, ke kterým se klonil, jak se mu to hodilo. Vyšší moc nechala šlechtice Přibíka za jeho činy srazit do samotného pekla. Jiná varianta této legendy o zazděných mniších říká, že je dal Přibík zahubit na přání své manželky, které vadil jejich zpěv. Nechala si je k sobě zavolat a chtěla jim jejich zbožné písně zakázat, ale mniši se nedali, a tak na ně žalovala svému muži. Jak vidět, pan Přibík a jeho manželka byli povahou zlí a krutí, navzájem se doplňovali a tvořili opravdu obávaný pár.

Návštěva ze samotného pekla

Přibíkova žena si dokonce měla podle místní pošumavské pověsti začít i se samotným ďáblem, který ji navštěvoval v její komnatě. Když pak umírala v krutých bolestech, vyznala se služce, která o ni pečovala, ze svých hříchů a zlých činů na poddaných, aby si ulevila. Na důkaz svých slov dupla bosou nohou na dřevěnou podlahu komnaty a z trámu vyšlehl plamen. Na podlaze zůstala vypálená stopa, která se na hradě ukazovala až do jeho opuštění a zpustnutí.

0340na klenove 3Krutý pán z Klenové

K osobě Přibíka z Klenové se také váže pověst, kterou zaznamenal Václav Hájek z Libočan. V roce 1447 zajal tento šlechtic dva polské mnichy cestující do Bavor. Měl podezření, že do Říma nesou udavačské zprávy na kališnického biskupa Jana z Rokycan. Krutě je mučil a posléze, aby nemohli podat svědectví o krutém zacházení, je nechal umořit hlady v hradním vězení v podzemí hranolové věže. Lidé v okolí také věří, že do hradní studny na Klenové vhodil ďábel Urian klíče od svého pokladu, který schoval na nepříliš vzdáleném hradě Pajrek. Ten má hlídat velký černý pes, takže se ještě nenašel nikdo, kdo by poklad vyzvedl. A ti, co se o to pokusili, zemřeli často hrůzou. Na druhou stranu je zajímavé, že se občas z věže zříceniny o tiché úplňkové půlnoci ozve slabý, ale překrásný, andělský zpěv.

Petr Blahuš

Foto: Petr Blahuš a Pixabay

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2072847
DnesDnes935
VčeraVčera1074
Tento týdenTento týden5295
Tento měsícTento měsíc19883

Partnerské weby