Čtenáře Jiřího T. z Řečice zajímá: „Lze zjistit, kde je v Praze z hlediska energie nejnegativnější místo?“
Hledáte-li místo, kde je v Praze největší koncetrace negativní energie, nenajdete ho ve středu metropole, ale musíte na její okraj. Konkrétně do Starých Bohnic, na Bohnický ústavní hřbitov, který někteří lidé nazývají hřbitov „bláznů“. Když byla roku 1903 založena bohnická léčebna, objevil se problém - kam s jejími nebožtíky? Tak byl roku 1909 pro chovance ústavu a jeho zaměstnance zřízen hřbitov. Vysvětil ho knížecí arcibiskupský vikář Josef Mejsner. Prvním pohřbeným byl 14. září 1909 první pacient ústavu František Janovský. V měsíčníku městské části Praha 8 se píše: „Hřbitov láká nejen milovníky historie a melancholických procházek, ale také podivíny a vyznavače temných sil. Dle senzibilů jde o místo, které je tak nabito negativní energií, že se řadí svým způsobem mezi nejtajemnější místa v Evropě a nedoporučuje se zde trávit delší čas. Přes toto tvrzení na spoustu lidí působí hřbitov přesně opačným dojmem, tedy velmi pozitivně.'' A vnímavější člověk skutečně na tomto hřbitově cítí negativní energii. Hřbitov má rozlohu 25 tisíc metrů čtverečních a nachází se zde okolo 4 200 hrobů. Je obehnán zdí a vstupovalo se na něj branou z východu, nebo ze západu. U jižní zdi byla postavena kaple, která se později stala - dle mnohých svědectví - dostaveníčkem „podivných existenci“. Tito lidé se snažili vyvolávat temné síly, hráli si na satanisty. Dnes je kaple na spadnutí. Na hřbitově se přestalo pohřbívat již v 50. letech, a když byl hřbitov k 1. lednu 1963 předán do správy Pohřební služby hlavního města Prahy, přestalo se zde pohřbívat úplně. Historie hřbitova je pochmurná více, než je tomu u jiných hřbitovů. Osudy pochovaných nebožtíků byly smutné a zmar prostupuje celým hřbitovem. „Pohřbívat se tady přestalo už před 60 lety, i když se tu objevují ojedinělé náhrobní nápisy z pozdější doby. Poloilegální pohřební rituály ze sedmdesátých let dvacátého století už tak dost k pochmurné atmosféře přispěly ještě větší temnotou. Komu patří nejmladší hroby, je velkou záhadou. A poslední ránu zasadil hřbitovu neúprosný čas.“
Hřbitov je veřejnosti nepřístupný. Ale budete-li chtít, dostanete se tam a okamžitě si připadáte jako v jiné době - v gotickém románu. Propadající se náhrobky, hroby zarostlé břečťanem, beznaděj... Někteří lidé tvrdí, že se zde nachází i hroby se zednářskými symboly, ale zatím se žádné nepodařilo objevit. Nejzachovalejší náhrobek patří Marii Tuma, rozené Reiter, která zemřela v 29 letech. V měsíčníku městské části Praha 8 se píše také o tom, že jsou na ústavním hřbitově pohřbení od 1. světové války i italští vojáci. Byli internováni v zajateckém táboře zřízeném v léčebně. Většina z nich zemřela na tyfovou epidemii: „V roce 1932 jim zde byla instalována z iniciativy Benita Mussoliniho pamětní deska. Této akce se účastnil velvyslanec Italské republiky Quido Rocco a z léčebny až na hřbitov šel velký průvod chovanců ústavu v čele s arcibiskupem dr. Kašparem. Pamětní deska byla vyrobena z kararského mramoru a velvyslanec Rocco přivezl v měděné schránce tridentstkou půdu. Dnes nenajdete po této schránce ani stopu“.
Občanské sdružení Tajemná místa Čech a Moravy (založili ho v srpnu 2013 bohnický rodák Jiří Vítek společně s Pavlem Němečkem a Kateřinou Kotalovou) připravuje instalaci informační tabule s důstojnou vzpomínkou na italské vojáky u hlavního vstupu na hřbitov (ve spolupráci s velvyslanectvím Italské republiky). A občanské sdružení hodlá o hřbitově natočit i film, čeká se jen na povolení k natáčení.
(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215784
DnesDnes181
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden181
Tento měsícTento měsíc8309

Partnerské weby