Pokud pojedete z Prahy stejnou cestou, kterou se mladý Václav IV. ubíral do říšského Norimberku, spatříte po 50 kilometrech neobvyklé souhradí. Do osudů hradů Žebráku a Točníku významně zasáhl především král Václav IV. (1378-1419)
Mohutné zříceniny hradu Žebráku jsou snadno dosažitelné z obce Točník. Nedlouhá procházka vede přes louku pod hradem, pak přijde krátké stoupání, a najednou stojíte pod okrouhlou věží přímo pod hradním palácem. U paty věže si můžete prohlédnout zbytky důmyslného středověkého vytápěcího zařízení, to nejzajímavější vás však čeká až nahoře v koruně – je tu nádherný výhled do krajiny v okolí, kterému vévodí blízký Točník.
Výstavné sídlo shořelo
Žebrák vystavěl v druhé polovině 13. století Oldřich Zajíc z Valdeka, příslušník šlechtického rodu Buziců. V majetku rodu však hrad setrval jen do roku 1336, kdy jej získal král Jan Lucemburský. S Lucemburky pak byla spojena jeho další historie. Jan Jindřich, nejmladší bratr Karla IV., tu po roce 1341 vybudoval kapli sv. Apolináře a Markéty. V této době už hrad sloužil jako místo odpočinku na cestě k říšským sněmům, a tak není divu, že ho Karel IV. zařadil do svého zákoníku mezi hrady, které nesměly být dlouhodobě zastaveny. Ze všech Lucemburků si Žebrák oblíbil nejvíce král Václav IV., který jej nechal náročně a reprezentativně přestavět. Požár v roce 1395 však tuto luxusní rezidenci značně poškodil. Václavovi to posloužilo jako podnět ke stavbě zcela nového hradu jen několik set metrů dále po hřebenu.
Krása dvou paláců
K Točníku je to ze Žebráku o něco dál než kilometr. Když budete přecházet most přes hradní příkop, nezapomeňte pohlédnout dolů – v příkopu totiž přebývají medvědi. Během prohlídky můžete obdivovat umění kamenických mistrů Václavovy královské hutě i stavební umění dob pozdějších. V královském paláci projdete množstvím nepravidelných prostor s mistrně vyvedenými klenbami a krby – v přízemí najdete zachovalou kuchyni a v patře můžete na chvíli spočinout v lavici kaple sv. Bartoloměje. Právě do prostor Královského paláce byl přemístěn kamenný reliéf s erbovní galerií představující celou titulaturu Václava IV. Úplně jiný charakter má druhý z paláců zvaný Purkrabský palác. Sálová stavba vás ohromí svým velkým prostorem a z oken je nádherný výhled do krajiny.
Český Betlém
O kousek dál leží další z významných rezidencí – sídlo posledního hesenského kurfiřta. Osm kilometrů dělí Točník od městečka Hořovice. Jan Neruda nazval toto poklidné místo Českým Betlémem. Býval to kraj železáren a kovářů, ale také rodiště „českého Paganiniho“ Josefa Slavíka.
Hořovický zámek nechal vystavět koncem 17. století Jan František z Vrbna, kterému již nevyhovovalo mnohokrát přestavované starší sídlo, stojící nedaleko. Pánové z Vrbna se na zámku udrželi do 19. století. Od roku 1852 je osud zámku spojen s osobou hesenského kurfiřta Friedricha Wilhelma, knížete z Hanau, jehož potomci tu vydrželi až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn na základě Benešových dekretů.
Vstup do klasicistního zámku působí impozantně. Kovaná brána do českého dvora ukazuje umění místních kovářů, kamenné skulptury pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Prohlídkový okruh zve k návštěvě reprezentačních místností s obdivuhodnou barokní schodišťovou halou, rozměrným sálem, řadou salonků, jídelnou, knihovnou i hostinským apartmá.
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199967
DnesDnes203
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3469
Tento měsícTento měsíc9717

Partnerské weby