Ve východní Číně byl v blízkosti posvátných hor Chuang - šan objeven obrovský jeskynní komplex Chua-šan. Podzemní město vytesaly 

do skály lidské ruce. Nachází se na 30 stupni severní šířky (centra mnohých starých civilizací se nacházejí na této planetární linii, aniž by věda uměla vysvětlit proč, na této linii je i Bermudský trojúhelník, egyptské pyramidy, archa Noemova, Sahara a další). Starobylé jeskyně (je jich více než tři desítky) se nacházejí u řeky Sin'an. Dosud byly zpřístupněny veřejnosti jen dvě z nich, zbytek je zavalen nánosy bahna, na jehož odstranění Číňané usilovně pracují. Jeskyně mají tesané stěny i stropy, vysoké sloupy a kamenná schodiště, jsou prostorné, členité a obsahují zvláštní struktury. Ale nenajdete v nich žádné nápisy, nástěnné malby nebo rytiny, sochy. To komplikuje práci archeologů, kteří se snaží zjistit, kdo byl tvůrcem těchto podzemních prostor. O jeskyně se zajímají záhadologové i příznivci New Age. Vyrojily se spekulace o tom, zda jeskyně nejsou dílem mimozemšťanů, jestli nebyla objevena dávná Agharta (legendární podzemní království míru a duchovního poznání).
Stáří památky
Historici odhadují, že jeskyně mohou být staré 1500 až 1700 let. Upadly však v zapomnění, což je poněkud zvláštní. Byl v tom záměr? Čínští vládci mívali ve zvyku popravit dělníky na stavbě, kterou chtěli utajit. Došlo k něčemu podobnému i zde? Někteří badatelé se domnívají, že jeskyně jsou starší, že byly vyhloubeny během vlády dynastie Jin, ve 3. až 4. století před naším letopočtem. Své předpoklady staví na nálezech zbytků keramiky. Teorii údajně podpořily i výpočty ze stalaktitů. To by znamenalo, že jeskyně vznikly před 2200 až 2300 lety.
Podzemní paláce
Jedna z přístupných jeskyní - Chuan-si - je dlouhá 140 metrů a její rozloha činí 4800 metrů čtverečních. Po 100 metrech chůze se návštěvník dostane do vysokého sálu s bazény, sloupy a malými místnostmi na všech stranách. Záhadou je sklon této jeskyně. Nakloněná rovina stěn totiž kopíruje sklon venkovního kopce. Odborníci netuší, jak se to starověkým stavitelům s jednoduchými technologiemi, které měli k dispozici, mohlo podařit. Největší jeskyní je Čching-liang - na délku měří 170 metrů, její plocha zabírá 12 600 metrů čtverečních! Při její stavbě museli dělníci odstranit 50 tisíc kubíků kamene. Uvnitř jeskyně je kamenný most nad podzemní řekou, proplétají se tu kamenné stezky. Dvoupodlažní kamenná struktura umožňuje lidem, aby se podívali na jeskyni i z ptačí perspektivy.
Otazníky zůstávají
Stejně jako nebyly v jeskyních nalezeny žádné malby a nápisy, neobjevili tu zatím výzkumníci ani zbytky potravin, stopy po ohni a kouři. Mohli starověcí horníci pracovat bez ohně? Nebo snad používali jiný zdroj světla? Nejasnosti prohlubují dohady o tom, jak a proč podzemní město vzniklo. Byly jeskyně úkrytem vojáků v oblasti kolem roku 1120? To tu probíhalo podle historických pramenů velké rolnické povstání. Jenomže jeskyně podle expertíz vznikly minimálně již zhruba 400 let předtím. Podzemní město mohlo také vznikat postupně, v průběhu desítek let a možná staletí. Nejprve se zde třeba jen doloval kámen, jeskyně pak sloužily jako skladiště, až později mohlo někoho mocného napadnout, že prostor využije jinak. Podle jedné hypotézy mohlo být plánováno, že sem budou časem umístěny hrobky panovníků, z čehož ale nakonec zřejmě z nějakých důvodů sešlo.
(xar)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2258421
DnesDnes10
VčeraVčera751
Tento týdenTento týden10
Tento měsícTento měsíc13829

Partnerské weby