Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 
1618968
DnesDnes762
VčeraVčera1286
Tento týdenTento týden762
Tento měsícTento měsíc29564

Zdraví

Slunce, vzduch a bakterie

K jedněm z prvních propagátorů léčivé síly slunce a čerstvého vzduchu patřili v Anglii lékař John Lettson (1744 - 1815), který předepisoval mořský vzduch se slunečním světlem dětem, jež trpěly tuberkulózou. V roce 1840 si zase chirurg George

Bodington všiml, že lidé pracující pod širým nebem, například zemědělci nebo pastevci, obvykle tuberkulózou netrpěli. Naopak se zdálo, že ti, kteří tráví většinu času v uzavřených prostorách, jsou k této nemoci mnohem náchylnější.

Čerstvé přírodní povětří doporučovala též zdravotní sestra Florence Nightingaler (1820 - 1910), která během krymské války pečovala o zraněné britské vojáky. Tehdy se prosadila zavedením několika nových postupů, v nichž doporučovala, aby vzduch v pacientově pokoji byl stejně čerstvý jako vzduch venkovní, aniž by se ale pacient nějak prochladl. Ze všech svých zkušeností s nemocnými vyvodila jednoznačný závěr, že pro pacienty je hned po čerstvém vzduchu nejdůležitější světlo. Ovšem ne ledajaké, ale přímé sluneční světlo. Mnozí lidé si v té době mysleli, že když slunečním paprskům vystaví svoje oblečení a ložní prádlo, zlepší se jejich zdraví.

Přestože od 19. století věda prošla značným pokrokem, z nejnovějších výzkumů vyplývá něco podobného. Například studie, která v roce 2011 proběhla v Číně, prokázala, že na přeplněných a špatně větraných vysokoškolských kolejích dochází k většímu výskytu infekcí dýchacích cest. Světová zdravotnická organizace ve své zprávě uvádí, že přirozená ventilace, kdy budovou proudí vzduch zvenčí, je v boji proti infekcím velmi důležitá. V pokynech této organizace vydaných roku 2009 proto najdeme doporučení, aby se ve zdravotnických zařízeních dostatečně větralo.

Jak se dají účinky slunce a vzduchu vysvětlit vědecky? Některé zajímavé poznatky přinesl výzkum  v prostorách britského ministerstva obrany. V něm se vědci snažili zjistit, jak dlouho by vzduch zůstal kontaminovaný, kdyby třeba nad Londýnem vybuchla biologická zbraň s nějakou smrtonosnou bakterií. Při pokusu připevnili bakterie E coli k pavoučím vláknům a vystavili je působení čerstvého vzduchu, aby zjistili jejich životaschopnost. Experiment proběhl v noci, protože se vědělo, že sluneční světlo tyto bakterie zabíjí. Z výsledků pak vyplynulo, že přibližně do dvou hodin byly všechny bakterie mrtvé. Zajímavostí se však stalo, že pokud se bakterie umístily do uzavřené schránky, většina z nich zůstala po uplynutí stejné doby naživu. A to i přesto, že se jednalo o stejné město, stejnou teplotu i vlhkost. Co z toho vyplývá? Čerstvý vzduch obsahuje něco, co je pro bakterie smrtící. O jaké konkrétní prvky se jedná, zatím vědci nedokáží přesněji určit. Upozorňují ale na jednu sloučeninu, která se v čerstvém vzduchu běžně vyskytuje a  působí jako přírodní dezinfekční prostředek proti bakteriím v atmosféře.

Dezinfekční účinky má rovněž sluneční světlo, neboť většinu mikrobů, které jsou příčinou infekcí přenášených vzduchem, sluneční světlo zabíjí. Jak se dají tyto informace využít v praxi? Můžete třeba vyrazit ven, strávit nějakou rozumnou dobu na slunci a nadýchat se čerstvého vzduchu, což vám určitě prospěje.

(kov)

Planety radí i varují

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

Počasí Ústí nad Labem - Slunečno.cz

Partnerské weby