Malebná krajina Pošumaví skrývá kromě přírodních krás také nejednu stavební památku spojenou s naší bohatou historií. Jednou z těch, která by neměla uniknout pozornosti zájemců o historii, středověkou architekturu nebo fotografie, je zřícenina hradu Helf enburk nedaleko Bavorova.

Staré zdi gotického hradu ční vysoko nad okolí zalesněného kopce a nabízí dech beroucí pohled z výšky téměř sedmi set metrů nad mořem a na okolní krajinu až k šumavskému Boubímu. Jako rozhledna byla v posledních letech upravena jedna z hradních věží, a tak je ptačí perspektiva umocněna ještě o zhruba dvě desítky metrů. Podstatné je, že tato dříve obranná věž umožňuje pohlédnout z výšky na celý hradní areál, obklopený pásem hradeb. Opravdu zajímavý pohled, který se nepoštěstí zdaleka všude.

Povolení ke stavbě hradu vydal rodu Rožmberků léta páně 1355 sám císař římský a král český Karel IV. Samotná stavba trvala devět let. Hradu však nebylo souzeno stát se panským sídlem stavitelů. Těmi byl zastavován a prodáván podle potřeb majetkové diplomacie jejich rodu. Správu hradu tak převážně zabezpečovali purkrabí. K neustálým majetkovým přesunům napomáhal i neobyčejně nákladný život posledních představitelů tohoto mocného a slavného rodu, zejména Viléma z Rožmberka. Uspokojit nároky na odpovídající reprezentaci tohoto renesančního šlechtice by podle dobových pověstí nebylo možné bez hospodárnosti jeho regenta Krčína. Ten svůj úřad vykonával nejen s náležitou svědomitostí, ale i s notnou dávkou krutosti, s níž posílal na šibenici sedláky za lesní pych nebo účetního za zpronevěru. To mu nicméně nebránilo v tom, aby si sám nesložil vlastní veršovaný životopis oslavující jeho skutky.

Přesto se Helfenburk s několika přestávkami nacházel v majetku Rožmberků až do roku 1593. V tomto roce ho poslední Rožmberk Petr Vok prodává městu Prachatice. Tou dobou je však již neobývaný, neboť zmiňovaný Vilém z Rožmberka volil za své sídlo v renesančním duchu nově postavený zámek Kratochvíle. V době pobělohorské se na téměř sto let stávají majiteli hradu a zdejšího panství Egenberkové, po nich v roce 1719 přechází dědictvím do majetku Swarzenberků. Ve státním vlastnictví je díky pozemkové reformě od dvacátých let tohoto století. Za jeho záchranu z velké části vděčíme Klubu českých turistů, který v předválečné době prováděl rekonstrukci.

Nejvyšší a nejlépe chráněná část hradu byla určena k vybudování dvoupatrového hradního jádra skládajícího se ze dvou samostatných obytných paláců. Na něj navazovalo severní a jižní předhradí. Celý hrad pak byl chráněn hlubokým valem a masivním věncem hradeb. Ty navíc doznaly značného posílení vybudováním tří obranných bašt určených zejména pro dělostřeleckou palbu na postupující nepřátelské vojsko. Ostatně o tom, že hrad vždy dobře plnil své obrané poslání, svědčí i jeho nedobytnost při neúspěšném obléhání husitskými vojsky.

Dominantu hradu doposud představuje válcová obranná věž. Výstup na ní je za jasného počasí odměněn nevšedním pohledem, při němž bezděčně sáhnete po spoušti fotoaparátu. Hrad Helfenburk je dnes rozsáhlou zříceninou, která však zachovává mnoho z typicky české podoby hradní gotické architektury poloviny čtrnáctého století a s pozdějším opevněním jagelonské doby tvoří podmanivý stavební celek. Kromě zmíněné věže a palácových zdí se zachovala zejména jižní část předhradí a opevnění, včetně vstupní brány.
Milan Žoha
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217473
DnesDnes268
VčeraVčera517
Tento týdenTento týden1870
Tento měsícTento měsíc9998

Partnerské weby