Dnešní Zubštejn patrně vstoupil do historie pod názvem Kámen, tedy latinsky Lapis. Vzhledem k tomu, že jeho historie se často prolíná s jedním z vůbec nejdůležitějších moravských rodů, s Pernštejny, kteří měli ve znaku zubří hlavu, je znám též jako Zubrš tejn. Zřejmě zkomolením tohoto názvu pak mohl vzniknout dnešní Zubštejn.

Hrad shlíží pravděpodobně již od třináctého století na půvabně zvlněnou krajinu jihovýchodně od Žďárských vrchů z vysokého kopce nad pravým břehem Svratky. Jeho hlavním posláním v době, kdy vznikl, byla ochrana významné obchodní stezky podél řeky Svratky v úseku mezi Brnem a Poličkou. Tato krajina ostatně byla pro hradní stavby jako stvořená. Vždyť v těsném sousedství se nacházel Aueršperk a Pyšolec, o trochu dále Dalečín, Louka a také hrad Skály u Jimramova. Poblíž najdeme též monumentální Pernštejn či Svojanov.
První spolehlivá písemná zmínka o hradu Zubštejn pochází až z roku 1348. Hrad je určitě staršího data, přesnou dobu výstavby však neznáme. Většinou je odvozována od ovládnutí zdejšího kraje pány z Medlova, pozdějšími Pernštejny. Setkáváme se však i s názory, že mohl vzniknout až počátkem století čtrnáctého, kdy se rozšířil počet členů pernštejnského rodu a vznikla tak potřeba budovat nová opevněná sídla.

Moravský markrabě Jan Jindřich se stal pánem na Zubštejně roku 1358 a za jeho časů došlo k budování opevnění a také rozšíření hradu. Na svou dobu a moravské poměry se jednalo o rozsáhlý hrad. I když se z kdysi rozlehlého předhradí do dnešních dnů mnoho nezachovalo, zbývající terénní útvary a stavební prvky poskytují představu o jeho značné rozloze, která se odhaduje na více než jeden a půl hektaru. Místy zachovalé zbytky hradeb pak nabízejí také možnost udělat si poměrně reálnou představu o fortifikaci hradu. A samozřejmě z našeho dnešního, převážně turistického pohledu dokreslují neoddiskutovatelnou romantiku tohoto místa.

Jan Jindřich umřel roku 1375 a Zubštejn zdědil jeho syn, markrabě Jošt. Před koncem čtrnáctého století získal hrad Herald z Kunštátu, pak je opět připomínán jako majetek markraběcí, aby se v roce 1446 vrátil do vlastnictví Pernštejnů. U většiny hradních zřícenin je důležitá a pochopitelně zajímavá otázka, do kdy hrad sloužil jako sídlo svých pánů a jaká příčina vedla k jeho zpustnutí? V případě Zubštejna víme, že ještě Vilém z Pernštejna se rozhodl pro jeho modernizaci, posílení opevnění a stavební úpravy, v jejichž rámci bylo vybudováno celkem pět dělostřeleckých bašt. Je tak pravděpodobné, že jeho osud nezpečetil požár způsobený bleskem tak, jak tomu bylo v mnoha jiných případech. Nejednalo se ani o blesk z čistého nebe v přeneseném smyslu slova. Na vině byl problém, který dobře známe i z dnešních dnů. Peníze. Řečeno současným jazykem, mocný rod Pernštejnů zasáhla v šestnáctém století finanční krize, a tak se o Zubštejnu roku 1547 již písemnosti zmiňují jako o pustém zámku. Stejná zmínka se pak v pramenech objevuje rovněž roku 1598.

Při pohledu na nezaměnitelnou siluetu hradu, z něhož se na strmé několikametrové skále tyčí do výše mohutná zeď s několika zachovanými zbytky krakorců a před ní objekt hradního paláce se zaklenutými klenbami, většinu návštěvníků zřejmě napadá otázka, jak hrad asi původně vypadal. Vstup do něj vedl od severu pod skalnatým pahorkem branou, z níž do dnešních dnů nezbyla ani stopa. Hradní palác byl od předhradí oddělen dvěma příkopy a opevnění bylo později doplněno na severozápadě a jihozápadě dělostřeleckými baštami. Samozřejmě nemohly chybět hospodářské budovy a studna. Dostatek vody byl totiž jednou z klíčových skutečností pro to, aby hrad odolal obléhání. Obvykle také její vyhloubení bylo provázeno úsilím, které si, vzhledem k tehdejšímu dostupnému nářadí, dnes téměř nedovedeme představit. Je zajímavé, že hradní opevnění bylo budováno či spíše dobudováváno nedlouho před počátkem pustnutí hradu. Zřejmě tak ani nebylo dokončeno, ale na svoji dobu bylo beze sporu značně moderní.

Z nejvyššího dnes dostupného místa hradu, které je sice o dost metrů níže, než byl kdysi vrchol hradní věže, se přesto nabízí pohled, který snad překonává i kouzlo samotné zříceniny. Okolní krajina, kterou naštěstí nehyzdí žádné stavby dokládající minulou industrializaci či stávající nadšení pro budování skladových a obchodních areálů, je fascinující v každém ročním období. Při hezkém počasí nabízí opravdu daleký výhled a způsobí, že se v tomto krásném místě zdržíte ještě o nějakou tu chvilku déle. Potěšitelná je i skutečnost, že Zubštejn se v současnosti probírá k novému životu díky stavebním úpravám, které by měly zajistit zachování jeho současné podoby.
Milan Žoha
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216742
DnesDnes54
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden1139
Tento měsícTento měsíc9267

Partnerské weby