Mezi Loktem a Doubím si už před dávnými věky řeka Ohře prorvala žulovým masivem hlubokým kaňon a na levém břehu vytvořila erozní stěny. Spolupůsobením stékající dešťové vody, větrné eroze a obrušování tak vznikly mohutné skalní skupiny, pilíře, jehlany a věže roztodivných tvarů. Z tohoto divokého, romantického údolí, vyšperkovaného skalními útvary, jsou pak nejpopulárnější Svatošské skály, opředené četnými pov ěstmi, které nadchly celou řadu umělců.

Svatošské skály naleznete v západních Čechách přibližně sedm kilometrů od Lokte, po proudu řeky Ohře směrem ke Karlovým Varům. Tyto bizarní žulové útvary jsou od roku 1933 chráněným přírodním útvarem, třebaže již mnohem dříve patřily k oblíbeným výletním cílům návštěvníků Lokte i Karlových Varů. Jednotlivé skupiny skal mají také svá jména podle postav z romantických pověstí, které se k nim váží. Proto zde naleznete Zámek, Tchýni, Muzikanty, Svědky, Pátera, Ženicha a nevěstu, Ministranty i Kapucína. Hans Helling, z německého překladu Jan Svatoš, zde ovšem patří k nejznámějším postavám ze všech pověstí a právě podle něho dostaly také skalní útvary celkové pojmenování.

Hanse Hellinga (Jana Svatoše) měl ještě jako nemluvně nalézt jeden sedlák a odnést jej na hrad do Lokte. Víla z řeky Ohře, která podle některých výkladů měla představovat dokonce nalezencovu matku, naučila Jana rovněž nejrůznějším kouzlům. Podle další verze pověsti o Svatošských skalách nechal Svatoš vybudovat nejkrásnější město na světě právě v těchto místech, ale pak je poručil zbourat, takže skály měly být jen jeho zbytky. On sám však skončil tragicky. Požádal totiž matku, aby jej zbavila zázračných schopností, a když se stal obyčejným člověkem, utkal se s medvědem, který ho rozsápal. Je pohřben v řece Ohři. Louka u Svatošských skal se kdysi německy jmenovala Hellige Wiese - Svatá louka a odtud se také rozšířily pověsti o Hellingovi - Svatošovi.

O tom, jak vznikly Svatošské skály, se však vyprávějí i jiné pověsti. Podle jedné z nich jde údajně o zkamenělý svatební průvod, který do této podoby zaklela vodní víla z řeky Ohře, opuštěná nevěrným ženichem. Podle další verze je původní německý název skal Hans Helling odvozen od ďábla, který se marně pokoušel svést krásnou dívku Alžbětu. Když dala přednost jinému, počíhal si v údolí Ohře na svatební průvod a proměnil jeho účastníky v kámen. Pověsti o Svatošských skalách se staly vděčnou inspirací pro vznik literárních děl. Zpracoval je např. J. W. Goethe, T. Körner, H. Merschner, V. Mrštík, F. A. Mužík, pohádkáři bratři Grimmové i mnozí další.

Svatošské skály na pomezí Sokolovska a Karlovarska dnes představují malé skalní město nad levým břehem řeky Ohře. Pod skalami umožňuje přechod přes řeku visutá lávka zavěšená na lanech, kterou v roce 1999 vybudovalo město Loket pro maximálně šest osob. Podél řeky vede upravená cesta s několika můstky k rozcestí u Svatošských skal. Nedaleko skalních útvarů naleznete rovněž osadu Svatošské skály v romanticky zalesněném kaňonu řeky. Právě odtud se vám naskytne nádherný pohled na seskupení skal, v nichž dávná lidová fantazie spatřovala členy svatebního průvodu.
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2275962
DnesDnes417
VčeraVčera1180
Tento týdenTento týden417
Tento měsícTento měsíc8211

Partnerské weby