Pohraniční lesy sice představovaly po staletí osvědčenou ochranu proti nezvaným vojenským návštěvám německých králů a říšských císařů, avšak jak se pohraničí pomalu zalidňovalo, přibývalo stezek a kdysi neprostupné hvozdy přece jen pomaličku řídly. Na významu tak nabývaly strážní hrady. Severozápadní část Čech je jimi doslova posetá. Jedním z těch, které dosud vzdorují zubu čas, byť ten se na něm již také zřete lně podepsal a vytvořil z něj kouzelnou zříceninu, je Lestkov. Dříve byl znám pod jménem odvozeným od nedaleké řeky Ohře, německy Eger, tedy Egerberg. Na hladinu řeky hrad zhlíží z kopce na okraji Doupovských hor, vysokého zhruba čtyři sta metrů.

Podle odhadované doby vzniku patří Lestkov k nejstarším hradním stavbám ve zdejším kraji. Postaven byl asi na počátku čtrnáctého století. K jeho trvalému opuštění a počátku jeho pustnutí pak došlo ve století sedmnáctém. Mezitím se v jeho držení vystřídala celá řada majitelů. Někteří byli významnými osobnostmi a kladně se podepsali na podobě hradu. Po zhruba půlstoletí existence Egerbergu toto panství získali Šumburkové, jejichž jméno dodnes nese nedaleký hrad Šumburk. Ten představuje též velmi zajímavou hradní zříceninu a vzhledem k blízkosti obou staveb by byla škoda při toulkách tímto krajem nenavštívit obě. Dle pověsti prý Vilém ze Šumburka získal panství na tehdejším majiteli Vendtovi z Ilburka lstí a poté ho prý dokonce umořil hlady ve sklepení hradu, o který ho uloupil. Jak to bylo přesně, dnes asi již nezjistíme, údajně však oba jmenování spolu měli dlouhodobé spory a byli prchlivé povahy. Za takovýchto předpokladů by pak před polovinou patnáctého století nemuselo být uvedené vyústění příběhu daleko od pravdy. Šumburkové se však z držení Egerbergu (Lestkova) netěšili dlouho, neboť již roku 1384 ho prodali Jindřichu Škopkovi z Dubé, rádci tehdejšího českého krále Václava IV. Nový majitel si díky svému postavení na královském dvoře mohl dovolit větší přestavbu hradu.

Do dnešních dnů je dobře patrné stavební uspořádání středověkého hradu. Dva hradní paláce, jeden obdélníkový, druhý polokruhový, stojí na vysokém kopci proti sobě. Byli spojeny pásy hradeb. Vznikl tak obestavěný obdélník, který obepínal hradní nádvoří. O několik desítek metrů níže byl vybudován rozsáhlý val obepínající celý hrad, na kterém byl zbudován vnější pás hradeb a za nímž směrem do hradu byl hluboký příkop. Jednalo se tak o poměrně solidní zabezpečení, které by při odpovídající síle hradní posádky mírnilo útočné choutky případným útočníkům. Není se tedy co divit, že obléhatelé v takovýchto případech raději často volili strategii vyhladovění obránců místo přímého útoku.

Obdélníkový palác je dosud lépe zachovaný než západněji položený polokruhový. Avšak po nedávném vykácení porostu uvnitř a v bezprostředním okolí dochovaných zdí působí celkově hradní silueta vskutku majestátně. Tento dojem jistě ocení každý vyznavač hradní architektury zvláště pak, když se mu udýchanému nečekaně zjeví po zhruba dvacetiminutovém výšlapu do poměrně strmého kopce. Když jsme po turistické stezce stoupali úbočím kopce, tak jakmile se lesní pěšina vymanila ze svěže zeleného sevření okolního porostu, neplánovaně jsme zastavili své kroky a vzhlédli vzhůru. Hrad jsme totiž měli najednou doslova na dosah. Je to pohled, který si v prosluněném pozdním odpoledni chcete užít. Ostatně těch se vám na Lestkově nabídne hned celá řada. Zejména pak výhled do kraje, který je nejen impozantní, ale romantičtější nátury vybízí k zasnění, jaký pohled se z takovéhoto místa asi nabízel hradní posádce, když na horizontu nebylo vidět nedaleké město a obdělané pole, ale široko daleko se rozprostíraly jen divoké pohraniční hvozdy plné zvěře a když nad hradními zdmi pokřikovali havrani. Kdo je obdařen alespoň trochou fantazie, může se zde poměrně snadno vydat proti proudu času.
Milan Žoha
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217160
DnesDnes472
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden1557
Tento měsícTento měsíc9685

Partnerské weby