2830kterak 1Královské dvory byly ochotny dát za porcelánové umění jakoukoli cenu. Evropa však nebyla schopna porcelán vyrobit. Mísilo se všechno možné, včetně skořápek od vajec, ale na porcelán to nevypadalo. Zbývala jediná

cesta - alchymie.

Zlato nebo šibenice

Začátek 18. století byl dobou, kdy se alchymisté snažili „vyrobit“ zlato. Jedním z nich byl Johann Friedrich Böttger. Dokonce se velmi hlasitě vyjádřil, že jej umí vyrobit. Tak hlasitě, až to v roce 1701 uslyšel pruský král Fridrich I. a nechal pro alchymistu poslat. Jenže ten urychleně zmizel do Saska. I zde jej však dostihla pověst člověka schopného vyrobit zlato, navíc měl Böttger smůlu v tom, že saský kurfiřt měl rád porcelán, za který vydával velké sumy. A tak se mu výrobce zlata hodil.

Sasští vojáci tedy „dopravili“ Böttgera k vrchnosti a odtud putoval rovnou do vězení. Skoro nikdo o něm nevěděl. Stručně mu bylo sděleno: „Ven se dostaneš až budeš vyrábět zlato. Ale ve velkém.“ K experimentům měl Böttger k dispozici všechno oč požádal. Nejdříve to byla kyselina, sůl a různé kovy, pak alchymistické knihy a nakonec došlo na víno. Nejlépe šlo alchymistovi pití vína, ale rychle vystřízlivěl, když mu žalářník sdělil, že vrchnost nechala před vězením stavět šibenici. Böttgerovi bylo jasné, že musí dodat zlato nebo alespoň porcelán.

Legenda o kaolinu
Johann Friedrich Böttger tedy začal pracovat na výrobě porcelánu. A kupodivu se dostavily úspěchy, i když porcelán byl zprvu šedivý až tmavě červený a křehký. Ale byl tvárný a dalo se na něj malovat. Pak přišel spásný nápad přidat do materiálu kaolin, a úspěch se dostavil. (Kaolin dostal pojmenování podle oblasti v Číně, kde se téměř podobná surovina těžila. Ta oblast se jmenovala Kao-ling.)

Jedna verze říká, že na přidání kaolinu přišel sedlák, který oral na poli a vyoral „neznámou“ hlínu připomínající kámen. Věděl o důvodu Böttgerova věznění a chtěl mu pomoci. Jiná, že toto tajemství prozradil Böttgerovi jeden z dozorců ve vězení, kterému se jej zželelo. Jemu měl recepturu zase sdělit jistý Číňan. Každopádně byl na začátku 18. století na světě bílý evropský porcelán.

Říká se, že Böttger zemřel ve vězení. Podle některých historických zdrojů byl propuštěn, ale nesměl nikomu říci, jak se porcelán vyrábí. A nesměl opustit Sasko. Každopádně zemřel velmi mladý, ve věku 37 let.

Text a foto: Petr Vokáč

DODATEK

Obchodní značka míšeňského porcelánu - zkřížené meče - je nejdéle nepřetržitě používanou značkou na světě. Vymyslel ji Johann Melchior Steinbrück 8. listopadu 1722, aby odlišil míšeňský porcelán od ostatních porcelánek nejen v Sasku. Zkřížené meče si vypůjčil ze saského erbu. Na míšeňské výrobky je značka malována ručně kobaltovou barvou na neglazurovaný materiál po jeho prvním vypálení.

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967292
DnesDnes527
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1429
Tento měsícTento měsíc12897

Partnerské weby