Rozsáhlá zřícenina hradu Zvířetice patří mezi více než šesti sty dvaceti hrady na území dnešních Čech rozhodně mezi ty, které probouzejí touhu a chuť navštěvovat další. Snad nebudeme přehánět, řekneme-li, že podobné romantické a volně přístupné pozůstatky kdysi mocných hradů zůstávají ve vzpomínkách mnoha z nás nejen jako místo romantických prázdninových večerů u táborového ohně, ale také jako jeden z rozhodujících impulsů pro hlubší zájem o toto téma. A že to může být koníček takříkajíc na celý život, dokládá právě uvedený počet hradů, které buď dosud stojí v nejrůznějším stavu zachovalosti, nebo lokalit, kde se kdysi hrady v Čechách, tedy bez území Moravy, nacházely.

Co však dělá Zvířetice z našeho dnešního pohledu tak atraktivní. Pro většinu návštěvníků to bude především jejich současná podoba, která je jak vystřižená z téměř dvě stě let starých romantických obrázků. Zbytky zdí řady hradních staveb, mohutná, přitom však z poloviny rozpadlá hradní kruhová věž, ale na druhé straně ještě nepatrné zachovalé zbytky renesančních omítek a dalších detailů, vytváří ve svém výsledku ten správný dojem. Přidáme-li snadnou dostupnost a fotogeničnost tohoto hradu, je jeho oblíbenost naprosto pochopitelná.

Nejde však jen o pozlátko prvního dojmu, Zvířetice jsou spojeny s řadou zajímavých jmen i událostí naší historie. Založeny byly synem Havla z Lemberka v prvním nebo druhém desetiletí čtrnáctého století. První majitelé hradu patřili do významného rodu Markvarticů, jehož členové se poměrně záhy po dokončení stavby začali po Zvířetnicích též psát. Prvními nositeli jména ze Zvířetic tak byli již dva synové samotného zakladatele hradu, Heřman a Merkvart. Mezi pány ze Zvířetic nelze opomenout Zdislava, který roku 1415 podepsal protestní list české šlechty kostnickému koncilu a o dva roky později se stal rektorem Pražské university. Patřil tak k nejvýznamnějším příslušníkům svého rodu. Podobného smýšlení a náboženského cítění jako Zdislav byli zřejmě další příslušníci Markvarticů, byť byli o něco málo starší. Máme na mysli především bratry Heřmana a Haška ze Zvířetic, kteří byli stoupenci Jiřího z Poděbrad a s nímž se také podíleli na dobytí Prahy v roce 1448.

Markvarticové drželi zdejší panství téměř dvě století, roku 1504 jej však prodávají Václavu Sezimovi z Ústí, ale roku 1528 je již v majetku dalšího významného rodu, Vartemberků. Ti byli s Markvartici spřízněni, což dokazuje i podobnost erbů obou šlechtických rodů. Vartemberkové hrad někdy v druhé polovině šestnáctého století přestavují na poměrně dobře opevněný renesanční zámek. Posledními majiteli hradu jsou Valdštejnové, kteří ho získali v době třicetileté války, tedy v čase mnoha majetkových změn. Nabývají ho již roku 1623. Přesto, že měli své sídlo v Mnichově Hradišti, Zvířetice využívali. Opravili je dokonce i po požáru v devadesátých letech sedmnáctého století. Tečku za využitím Zvířetic však učinil zásah blesku roku 1720. Od té doby se mění ve zříceninu.

V dobách svého rozkvětu byl hrad ze tří stran dobře chráněn nepřístupnými srázy kopce, na němž byl zbudován. Nejpřístupnější byl od západní strany, proto zde byl podél hradních staveb vykopán hluboký příkop, postavena mohutná hradební zeď a dvě věže. Dnes se nám právě odsud nabízí snad nejpůvabnější a ničím nerušený pohled na panorama celého hradu. Ze dvou západních věží se dodnes zachovala pouze jedna, ta severněji položená. Snad proto, že byla později v době renesance upravena a zvýšena o dvě podlaží. Zajímavostí je, že na východní straně hradu byla též jedna kruhová obraná věž. Ta však později byla nahrazena raně barokní kaplí, kterou zde majitelé stačili zbudovat ještě před požárem hradu.

Nicméně obliba kruhových věží, které jsou v odborné literatuře nazývány bergfritovým typem hradní věže, vypovídá o tom, že majitelé hradu byli vyznavači aktivní obrany. Tedy aktivnějšího boje a střelby, která útočníkům znemožňovala přístup nebo delší pobyt u hradních zdí, který by mohli využít k jejich podkopání. Pokud jde o obytnou část hradu, tak hradní palác stál na nejbezpečnějším místě, tedy nad prudkým srázem svažujícím se k řece Jizeře. Odsud se také nabízí krásný pohled do okolního kraje. Ostatně, přijďte se přesvědčit sami.
Milan Žoha
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219763
DnesDnes282
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden282
Tento měsícTento měsíc12288

Partnerské weby