Budeč, kopec u Zákolan, známý jako rodiště druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, hledejme mezi Kladnem a Kladruby nad Vltavou. Na tomto vrchu s nadmořskou výškou 289 metrů stojí románská rotunda sv. Petra a Pavla a ještě dnes jsou zde patrné vnitřní i vnější valy někdejšího hradiště.
Opravdu odtud mohl vládnout kníže Krok nebo nějaký jiný vladyka? Prvním historicky skutečně doloženým budovatelem tohoto hradiště byl až český kníže Spytihněv I., panující v letech 889 až 915. Právě on vymanil Čechy ze závislosti na Velkomoravské říši. Zatímco předcházející přemyslovská sídla Levý Hradec a Prahu z nám neznámých důvodů opomíjel, na Budči dal postavit podle moravského vzoru kamennou rotundu sv. Petra. Byla tehdy po kapli sv. Klimenta na Levém Hradci a nedochovaném kostelíku Panny Marie na Pražském hradě třetí křesťanskou svatyní v Čechách.
Už proto Budeč určitě byla významným českým církevním střediskem. Zřejmě ne náhodou sem kníže Vratislav poslal svého syna Václava, pozdějšího světce, na studia. Co nám však o Budči říkají konkrétní archeologické nálezy?
Na hřbitově u zaniklého mariánského kostelíka vykopali badatelé kostru, která držela v ruce denár saského panovníka Jindřicha I. Ptáčníka ( vládl v letech 919 až 936) jako obolus pro Chárona, převozníka do říše mrtvých. Přímo u rotundy sv. Petra a Pavla byly zase objeveny hroby s velkomoravskými šperky, například stříbrnými gombíky. Žádný hmatatelný doklad, který by nás posouval do vzdálenější minulosti, však, bohužel, nemáme.
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184109
DnesDnes354
VčeraVčera564
Tento týdenTento týden3139
Tento měsícTento měsíc11048

Partnerské weby