Kdysi dávno přišli bohové ze vzdálené země Puntu do Egypta. Země Punt je bohaté království, rozkládající se daleko na jihu a oplývající nevídaným bohatstvím a poklady, které my neznáme. Takovým způsobem popisovali obyvatelé starověkého Egypta legendární zemi Punt, z níž mimo jiné pocházela také myrha. Existovala

 taková země?
Zdá se, že země Punt nebyla jen vymyšleným královstvím. Nasvědčuje tomu řada důkazů.
V roce 1493 před Kristem vyslala egyptská královna Hatšepsut (vládla v období 1511 až 1480 př.n.l.) námořní výpravu, aby z Puntu přivezla předměty nutné k výzdobě dostavěného gigantického chrámu v údolí Der el-Bahri. Chrám byl hrobkou určenou jejímu otci a posléze i jí samé. V této Zahradě boha Amona, jak chrám Hatšepsut nazvala, měly být vytvořeny také myrhové zahrady. Myrhovníky ovšem v Egyptě nerostly. A princezna znala jen jedno místo, odkud mohly být do chrámu dopraveny – z Puntu. Odvážný podnik skončil úspěšně – flotila pěti velkých třicetiveslic, jak dokazují nápisy a obrazy na zmíněném chrámu, se vrátila s bohatým nákladem. Slonovinou, ebenovým dřevem, stříbrem, zlatem, skořicí, vezla i zvířata – pantery a opice, a hlavně to, kvůli čemu se na tak dlouhou cestu vydala – myrhovníky.
Egypťané znali pravděpodobně cestu do Puntu už mnohem dříve. Vědci přitom poukazují na destičku nalezenou na hrobě egyptského kormidelníka, který zemřel kolem roku 2300 př.n.l. Podle ní se tento muž jménem Knemhotep plavil pod velením kapitána Hwjema do Puntu celkem jedenáctkrát.
V knize Poslední záhady světa se uvádí ještě jeden důkaz o existenci Puntu a současně i jisté vodítko k jeho hledání. Je jím nádobka na líčidla na tváře, v níž byl nalezen zbytek růže vyrobené s použitím antimonu. Také tento předmět pochází z roku 2300 př.n.l. V té době se podle odborníků vyskytoval antimon pouze v jižním Zimbabwe a Transvaalu, tedy v oblasti vzdálené od Egypta asi osm tisíc kilometrů. Záhadologové si tento fakt spojili s kamenným městem Zimbabwe, podle něhož dostal později jméno celý stát (původně nazvaný Rhodesie). Možná bylo toto bohaté město záhadnou zemí, Puntem. Nikdo si ovšem netroufne s jistotou položit mezi Zimbabwe a Punt rovnítko.
Podle některých ležela země Punt mnohem dál od Egypta – dokonce v Indii.
Do Puntu se vydávaly výpravy i později – po smrti zmíněné královny Hatšepsut. A bájnou zemi, oplývající všelijakými poklady, nenavštěvovali jen Egypťané. Ve Středomoří totiž vznikaly další rozvinuté civilizace – jedna z nich žila především z mořeplavby a její příslušníci prosluli jako odvážní a velice schopní námořníci. Byli to Féničané. Ti navštěvovali také bájnou zemi – království nazvané Ofir. Víme, že cesta do Ofiru trvala několik let. Co nám zůstává utajeno, je, kam Féničané vlastně putovali. Jedním z řešení, které se nabízí, je oblast na jihu Arabského poloostrova, kde tehdy byla bohatá naleziště zlata. Ta však nebyla tak vzdálena, aby cesta musela trvat několik let. Někteří historici umisťují Ofir opět do oblasti, o níž už byla řeč v souvislosti s Puntem. K jižnímu toku Zambezi či do Zimbabwe.
V jedné knize se píše, že židovský král Šalamoun (972 až 939 př.n.l.) vyslal do Ofiru velkou výpravu, k níž si vypůjčil zkušené fénické mořeplavce od krále Tyra z Fénicie. Výsledkem byl zisk čtyř set dvaceti talentů zlata. Je možné, že Ofir byl totožný s oním místem, kterému Egypťané říkali Punt. Mohl by se o něm židovský král Šalamoun vůbec dozvědět, když zřejmě šlo o egyptské tajemství? Šalamoun mohl znát polohu bájné země díky svému příbuzenskému vztahu s egyptskými faraony. Byl totiž zetěm faraona Psusennese II. Není divu, že vyprávění fénických lodníků v židovských službách, kteří cestu absolvovali, podnítilo jejich panovníky k vyslání vlastní výpravy. Ofir byl tedy navštíven ještě několikrát.
Cesty do bájné země ustaly asi v 8. století před naším letopočtem. Teprve v desátém století po Kristovi se začali vypravovat za zlatem na jih Afriky Arabové. Aby oněch záhad nebylo málo – ani v jejich případě však přesně nevíme, odkud vlastně zlato jejich výpravy přivážely. Opět se ale nabízí jako jedno z možných míst Zimbabwe. Jistotu ovšem nemáme, a tak otázka, kde bájná země Punt a Ofir ležely, zůstává i nadále nezodpovězena.
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184128
DnesDnes373
VčeraVčera564
Tento týdenTento týden3158
Tento měsícTento měsíc11067

Partnerské weby