Charga je velikou oázou a zároveň správním střediskem, v němž si chvílemi nejste jistí, jestli jste v normálním městě někde u Nilu nebo v oáze hluboko v poušti. Klasick é široké ulice jako ve většině moderních velkoměst v centru a veliké budovy zde bohužel netvoří zvlášť zajímavou podívanou.

Ve městě jezdí dokonce i taxíky, které v ostatních místech v poušti chybí. Poměrně zajímavá podívaná je na rodiny s dětmi, jak jedou všichni naráz natěsnaní na jedné motorce. Člověk by nikdy nevěřil, kolik lidí se najednou vejde na jedinou motorku.

Na sever od města je několik zajímavých míst

První z nich, chrám v Hibis, zasvěcený bohu Amonovi, leží nedaleko silnice. V lednu 2008 byl stále v rekonstrukci, ale i přesto jej bylo možné navštívit. Chrám byl jedním z míst, kde nás kontaktovala místní policie ze své nedaleké základny s dotazy, odkud a kam jdeme, kde jsme ubytovaní a podobně. Vnitřek svatyně byl bohužel nepřístupný. K prohlídce tedy zbývaly jen vnější partie.

Chrám je podél svého obvodu obehnaný hustou ohradou z palem. Nyní je výhled bohužel zacloněn opodál stojící budovou. Cestu k chrámu lemuje několik malých sfing a vchází se do něj několika mohutnými branami. Na všem, včetně chrámu samotného, si notně pochutnal zub času. Přesto je možné občas zahlédnout například stále zachované barvy na hieroglyfech.

O kilometr dál po cestě je na malém kopci zbytek chrámu An-Nadúra. Jde jen o několik zapomenutých zdí na okraji pouště, ale je odtud výtečný výhled na okolní krajinu.

Cesta k chrámu jakoby kovově zvoní

Příjemná je také cesta k chrámu přes malý kousek pouště. Šlape se po zvláštní černé skále ukryté pod navátým pískem, která díky erozi a jednotlivým kamenným štěpkům při pohybu jakoby kovově zvoní. Při pozorném hledání je možné pod nohama najít všemožné zajímavé tvary kamenů vhodné pro domácí výstavku.

O další kilometr dále, kousek za chrámem v Hibis, je veliké množství hrobů vytesaných ve skále. Vhodným vybavením pro průzkum je silná baterka, která umožní osvítit místa skrytá ve stínech. Některé hrobky jsou poměrně veliké a jsou společně propojené. Podobně jako v oáze Dachla i zde je možné najít lidské ostatky povalující se v navátém písku.

Velké množství maleb a štuků uvnitř hrobek je poničeno

Ani tentokrát neporuším zdejší pravidlo jednoho kilometru. Tak daleko je to tentokrát k nekropoli Al-Bagawát. Desítky starých koptských hrobek z nepálených cihel na mírném svahu jsou vidět zdaleka. Velice hezké a zvláštní místo, kde jsou k vidění v mnoha hrobkách křesťanské nástěnné malby. Veliké množství maleb a štuků uvnitř hrobek je bohužel poničeno a do mnoha z nich děravými střechami zatéká.

Většina hrobek má kruhový tvar o průměru několika metrů s kopulovitou střechou. Jiné hrobky mají obdélníkový půdorys s průčelím zdobeným sloupy. Umístění nekropole na okraji pouště jí zajišťuje pravidelný přísun navátého písku a u okrajů hrobek se tak tvoří hezké písečné peřiny.
(han)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2274627
DnesDnes262
VčeraVčera1233
Tento týdenTento týden6038
Tento měsícTento měsíc6876

Partnerské weby