Alan Morinis ve své knize Pouť podle hinduistické tradice vypráví pověst o svatém místě Arunáčala, jež se vztahuje k ohnivému lingamu (falickému symbolu) Šivy.
Když ztratil svou manželku Satí, šel Šiva nahý do lesa a cestou jej spatřila skupina žen. Pohled na něj je vzrušil a ony zatoužily po pohlavním spojení s ním. Jejich manželé Šivův lingam prokleli a přáli mu, aby mu upadl, což se také stalo. Když bohův penis dopadl na zem, bohové Brahma a Višnu viděli, jak se změnil v jasný sloup sahající nahoře až do nebe a dole až do země. Višnu se proměnil v kance a ponořil se na dno oceánu, aby našel konec sloupu, Brahma se změnil v labuť a vyletěl do nebe najít vrchol. Višnu pak přiznal, že konec sloupu nenašel, ale Brahma zalhal, že vrchol viděl. Šiva to viděl a vykřikl na Brahmu, že je lhář, zatímco Višnuovi poděkoval za upřímnost. Višnu pak Šivu požádal, aby část lingamu za odměnu zanechal na hoře Arunáčala ve formě ohně.
Tento příběh tedy obestírá chrám Arunáčaléšvary Šivy, jenž stojí na úpatí hory Arunáčala. Je to jeden z největších a nejstarších chrámů v jižní Indii a rozkládá se na ploše asi deseti hektarů. Svatyně je zdobena majestátnými věžemi, prakárami, a krásnými mandapami. Stavba díky těmto čtyřem věžím působí vznešeně – východní věž se nazývá Rádžgópuram a je ze všech čtyř se svými šedesáti šesti metry nejvyšší. Svatyně má pět prakár. Zdi jsou silné a vysoké a podobají se hradbám pevnosti. Na obvodu této posvátné hory o délce asi třinácti kilometrů se nachází tři sta šedesát tírth a čtyři sta lingamů. Kolem hory, jež je všeobecně známá jako místo zázračných léčivých sil, je rovněž řada pousteven, kde žijí svatí mužové.
Každý rok v listopadu a prosinci se zde slaví desetidenní Šivův svátek Dípam s tancem, zpěvem a nádhernými procesími. Sjíždějí se na něj tisíce poutníků.
(bru)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2252757
DnesDnes145
VčeraVčera662
Tento týdenTento týden807
Tento měsícTento měsíc8165

Partnerské weby