Představa, že by třeba  v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, v kasárnách na Pohořelci nebo v některé nenápadné pražské vilce byli drženi, mučeni a nakonec i zabiti Američané zajatí v padesátých letech za války v Koreji, dnes vypadá jako čirá utopie. Před více než půl stoletím mohla být situace ale

úplně jiná. Pojďme tedy společně otevřít jednu tajemnou a pořádně temnou kapitolu naší nedávné historie.

Případ zajatců z Koreje

Fakta hovoří jasnou řečí. Po korejské válce (1950 –1953) zůstalo nezvěstných přes 900 vojáků USA, jejichž osudy zůstaly neobjasněny. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby se neobjevily informace o tom, že někteří z nich navždy „zmizeli“ v Číně, Sovětském svazu a dokonce i u nás! V tajných československých nemocnicích a laboratořích údajně posloužili jako pokusný materiál českým doktorům a vědcům.

Podle autora sci-fi děl a novináře Ondřeje Neffa začaly zprávy tohoto druhu kolovat po Praze hned po roce 1989. Do ucelené podoby je sestavil  a nejpozději v roce 2002 na internetu publikoval Rostislav Hedvíček, neúnavný kritik poměrů v ČR. Ve svém blogu Lidových novin uveřejnil článek nazvaný Krásný výhled na Prahu aneb Vrazi z Chasongu. Píše v něm: „Válka v Koreji byla pro Rusy (…) příležitostí věnovat se pokusům, o kterých se doktoru Mengelemu mohlo jen zdát. Ale Rusové by se s tím nešpinili, na špinavou práci měli československé ‚lékaře‘. Jako součást ‚zpravodajské mise‘ zřídilo Československo v Severní Koreji tzv. ‚nemocnici‘. Oficiálně byla určena k léčení válečných zranění, ve skutečnosti sloužila jako středisko, v němž českoslovenští  lékaři experimentovali na amerických a jihokorejských zajatcích. Pravé žně pro ně začaly po bitvě u Cha-songu, kdy bylo zajato větší množství černošských amerických vojáků…“ V článku padala i konkrétní česká jména, dnes většinou zapomenutá. Figuruje mezi nimi ale i známé jméno Ludvíka Součka, autora vědeckofantastické literatury a původním povoláním zubaře.

Omyly, nejasnosti, lži?

Na první pohled vypadá Hedvíčkův materiál důvěryhodně. Zvlášť, když se údajně s Ludvíkem Součkem osobně několikrát setkal na vojně. O Koreji se ale tehdy nebavili, o ní se Hedvíček dozvěděl až později, v emigraci v USA. A patrně se o tom dozvěděl i jeho přítel Peter Jungwirth, který v článku Klausův payoff (zveřejněném na iDNES) uvedl, že ve vile ministerstva obrany ve Slunné ulici č. 15 (…) byli dřív vězněni a mučeni američtí zajatci z Koreje a Vietnamu a že by se nedivil, kdyby tam strašilo… Požádala jsem ho o vysvětlení, ale odpověděl mi pan Hedvíček s tím, že to přece vypověděl před kongresem USA generál Šejna. Když se vrátíme k této rozporuplné osobnosti, zjistíme, že generál Jan Šejna (1927 – 1997) uprchl v roce 1968 do USA, údajně aby se chránil před stíháním za své nezákonné obchody se zemědělským materiálem (např. s jetelovým semínkem). V USA ochotně vypovídal o poměrech v komunistickém Československu a jeho armádě. Tam také měly zaznít informace o mučení zajatců, kromě jiného ve vile ve Slunné ulici na Praze 6, Střešovicích. I když je Šejnova výpověď v plném znění na internetu, o Slunné ulici jsem tam nenašla ani slovo. A nepodařilo se to ani samotnému Hedvíčkovi. Na mou přímou výzvu nebyl schopen uvést žádný jiný zdroj této informace. Takže jen omyl?

Temno nad Slunnou ulicí

Když jsem se jednoho z pracovníků ministerstva obrany, kteří do vilky ve Slunné ulici docházeli, zeptala na zajatce, značně jsem ho překvapila. Slyšel o tom poprvé v životě a přišlo mu to absurdní a směšné. Objekt je k věznění i jen několika zajatců a vybudování potřebného lékařského zázemí malý. Ledaže by se snad pod ním skrývalo ještě několik pater podzemí.  Nezbývá než mu věřit, protože vilu stále spravuje MO ČR a přístup tam není povolen.

Přece jen tu byli?

Otázkou zavlečení amerických válečných zajatců do komunistického Československa se nedávno oficiálně zabýval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Vycházel z jediné konkrétní stopy – dvou poštovních zásilek, které roku 1950 obdržely v USA paní Nehlring a Stewart, manželky dvou pohřešovaných amerických vojáků.  Na balíčcích byla jako zpáteční adresa uvedena „Post Office Box 76, Praha 19, Czechoslovakia“. Dnes pošta s tímto číslem neexistuje, pokud se ale nezměnil způsob číslování pošt, měla být na Praze 1. Nebo nikdy neexistovala? Pátrání úředníků skončilo v roce 2004 s nejasným výsledkem. Přítomnost amerických válečných zajatců v Praze se nepodařilo prokázat ani vyvrátit. Důkazy chybějí, zbývají jen domněnky, indicie, spekulace a nejasnosti.

Jitka Lenková

(Podrobnosti a další tajemství či záhady najdete v nedávno vydané knize Jitky Lenkové s názvem TAJEMNÁ MÍSTA ČESKA, VZRUŠUJÍCÍ PUTOVÁNÍ PO LOKALITÁCH OPŘEDENÝCH ROUŠKOU TAJEMSTVÍ, ZÁHAD A MYSTERIÍ.)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219071
DnesDnes229
VčeraVčera498
Tento týdenTento týden3468
Tento měsícTento měsíc11596

Partnerské weby