Jak působí geopatogenní zóny (GPZ) na rostliny si můžete všimnout při procházkách přírodou, někdy i na vašich zahradách. Naši předci to měli dobře vysledováno, projevů je celá řada.

U některých stromů dochází během růstu k vychýlení kmenů od vertikální polohy. Stromek

zasadíte rovně, ale on se po čase začne sám vyklánět na stranu. U rychle rostoucích stromů, mezi něž patří například bříza nebo vrba, dochází ke křivému růstu kmene a větví. U ovocných stromů (jabloně, meruňky) dochází k napadení mrtvicí. Co to je? Na větvi popraská kůra, přeruší se rozvod mízy a větev uschne. Tak je postupně zničen celý strom, jestliže je zasazen na GPZ. U některých stromů opadá listí na podzim o tři až čtyři týdny později. Na listnatých stromech se objevují na kmenech nádory (třeba na lípách nebo břízách). Na některých GPZ vůbec neroste tráva, ale jen mech. V místech křížení GPZ dochází často k úderům blesku do stromů. U některých stromů, například u hrušky nebo švestky, se stává, že se kmen při růstu točí do spirály.

Zajímavé je, že lépe snášejí působení GPZ jehličnaté než listnaté stromy. Vliv GPZ ale naprosto ničí túje, ty obvykle zežloutnout a odumírají. Z ovocných stromů špatně snášejí záření zóny jabloň, hruška, meruňka, broskev, třešeň a ořech. Obecně lze říci, že u lesních a ovocných stromů nad GPZ dochází ke vzniku mrazových puklin, rozsoch, částečné hniloby, šikmému, točivému a křivému růstu, k nádorům, houbám a neobvykle velkým kalusům (kalus je hojivé pletivo po odříznutí části stromu). Rozsochy (rozdělení vrcholové části kmene stromu do dvou nebo více ramen)na stromech svědčí o spodních vodních žílách a jejich výška pak o hloubce GPZ v zemi. Neplodné výhony a rakovina upozorňují většinou na geologické zlomy. Stromy se spirálovitým růstem kmene, případně s rakovinovým nádorem, dokladují křížení GPZ.

Bujně rostoucí břečťan prozrazuje podzemní tekoucí vodu. Dobře se mu ale daří také na geologických zlomech. Jmelí je rovněž určitým indikátorem škodlivého záření. Nejenže dokáže negativní záření snášet, ale ruší jeho působení v okolí stromu. Takže vlastně není parazitem, jak se říká. Jmelí se kdysi používalo na odrušení škodlivého záření v obytných prostorech. Proto se jmelí dávalo do domů v čase Vánoc, aby se odstínily všechny negativní vlivy.

Záření GPZ působí i na polní, zahradní a bytovou vegetaci. Z domácích květin ho nesnáší africká fialka, ibišek, lipka, azalka, kapradí a begonie. Pokud vám například doma nekvete africká fialka, pak je určitě postavená v GPZ. Pokud je přemístěna mimo zónu, vykvete. Co se týká našich zahrad a zeleninových záhonů, možná jste si sami při sklízení brambor, rajčat nebo mrkve všimli velmi podivných tvarů těchto plodů. I tyto kuriozity jsou výsledkem působení GPZ. Záření ovlivňuje ale i otevírání a zavírání různých květů. Lze to vidět například u pampelišky, čekanky, kosatce a dalších květin. Sledovat to můžete před příchodem studené fronty s bouřkovou činností, kdy se urychluje zavírání květů a zpožďuje se jejich otevírání. A co je neoddiskutovatelné -  rostliny, které se nacházejí v oblasti GPZ, mají sníženou klíčivost.

Ing. Josef Schrötter

(Příště: Vliv na zvířata)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2220028
DnesDnes547
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden547
Tento měsícTento měsíc12553

Partnerské weby