Jeden z nejvýznamnějších českých hradů, Krakovec, stojí na konci úzkého ostrohu nad soutokem Krakoveckého a Šípského potoka. Tvoří jednu z dominant Rakovnicka. Podle prastaré české legendy ho založil bájný kníže Krok. O téměř tisíc lez později se Krakovec

zapsal do dějin českého státu znovu coby poslední útočiště Mistra Jana z Husi. Právě odtud Mistr Jan, jehož pískovcová socha stojí na svahu pod hradem, nastoupil na sklonku roku 1414 svou poslední cestu do německé Kostnice.

Podle staré legendy stálo na místě Krakovce staroslovanské hradiště založené knížetem Krokem na ochranu jihozápadní hranice kmenových držav. Podle některých historiků je Krakovec dokonce oním bájným sídlem tohoto českého knížete.

Jiná báje praví, že pod kamenem, který se dodnes nachází uprostřed hradního nádvoří, ústí tajná chodba, která kdysi spojovala jako úniková cesta hrad s nedalekým kostelem. V ní se mají také dodnes ukrývat bájné poklady nesmírné ceny.

Osadníci českého Achilla

Pozorný návštěvník hradu si jistě všimne v jeho okolí řady cizokrajně (polsky) znějících jmen vesnic a osad: Krakov, Hedeč, Hedecko nebo rybník Polák. Když totiž v roce 1066 kníže Břetislav, přezdívaný též Český Achilles, vytáhl proti Polsku, pokořil ho a dobyl polské kultovní město Hvězdno a další části země, vzal do zajetí mnoho Poláků. Ty přivedl do Čech a přikázal jim osídlit (jako hraničářský nárazník před další očekávanou německou invazí do Čech) do té doby téměř liduprázdné oblasti západně od Prahy.

Hrad Krakovec je také všeobecně známý z filmu Ať žijí duchové, kde si „zahrál“ roli starého hradu Brtníku, a z pohádky Princ a Večernice. Oblíbil si ho také známý poutník a bard Karel Hynek Mácha, který hrad navštívil během svého putování v roce 1833 a nakreslil si ho společně se sousedními hrady Křivoklát, Jivno a Týřov.

Chalúpka purkrabího Jíry

Nejenom díky pověstem je Krakovec, původně nazývaný Chalúpka, velice zajímavou stavbou. Jedná se totiž v českých podmínkách o zcela ojedinělý případ přechodu mezi hradem a zámkem  a je tak vrcholnou ukázkou architektury královské dvorské stavební huti Václava IV. Je také dokladem toho, jak by vypadala hradní architektura v Čechách nebýt křižáckých válek na počátku 15. století. Hrad nechal asi v roce 1381 postavit oblíbenec krále Václava IV, a křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok jako sídlo nejen nemající tehdy obdoby, ale které také v mnoha směrech předběhlo svou dobu.

Jeho stavitelé kladli důraz spíše než na obranné prvky na komfort pro jeho majitele. Hrad chránila jen slabá parkánová hradba, paláce měly velká okna přímo v přízemí a obranná věž (bergfrid) byla snížena na úroveň pouhé bašty. Suterén paláců (dodnes zachovalý) byl navíc přístupný přímo z prvního nádvoří, aniž by případný útočník musel projít druhou bránou.

Po devastaci během třicetileté války dostal Krakovec nové střechy z červené krytiny, což mu vyneslo i druhé, méně známější, jméno Červený hrádek.

V roce 1783 však hrad znovu vyhořel po zásahu blesku, tentokrát do základů, a od té doby už je jen zříceninou.

Text a foto: Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216115
DnesDnes512
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden512
Tento měsícTento měsíc8640

Partnerské weby