Když zavítáme do magické Padovy, tak nás možná bezcílné toulání starodávnými uličkami přivede až na malé náměstí Piazza Antenor. Tam nás udeří do očí masivní kamenný sarkofág, který je překlenutý ochrannou kopulí cihlového baldachýnu. Z obou stran je chráněný rozložitým větvovím dvojice

mohutných cedrů.

O vlku a koze

Původně se ovšem poblíž klenul římský most. Jeho fragmenty lze spatřit v blízkém podchodu. Později sem ještě přibyl komplex středověkého chrámu svatého Vavřince (chiesa di San Lorenzo). Právě kousek odtud došlo roku 1274 k senzačnímu nálezu. Při stavbě domova pro odložené děti spatřila světlo světa antická pohřební archa. Ta skrývala nečekané překvapení - dvojitou rakev vyhotovenou z ušlechtilého dřeva cypřiše a těžkého olova.

Na místě objevu se rychle shromáždily nejváženější osobnosti tehdejší Padovy. Mezi nimi nejvíce vynikal Lovato Lovati. Ctihodný a všemi respektovaný soudce, básník a předchůdce renesančního humanismu. Ten vyslovil odvážnou domněnku, že záhadný sarkofág v sobě tají ostatky Anténóra – mýtické postavy ze starých řeckých bájí a legendárního zakladatele Padovy.

Lovatiho hypotéze nahrály dvě pozoruhodné skutečnosti. Tou první bylo ústně tradované proroctví. To se skládalo ze slovní hříčky, která podmiňovala opětovný návrat Anténóra okamžikem, kdy „vlk s kozou“ budou spolu navzájem hovořit. Mistru staviteli, co jako první okryl mramorovou schránku, se prý říkalo „Koza“. A drobnou úpravou Lovatiho příjmení se zase dostaneme ke slůvku „lovo“. Tedy k lokálnímu benátskému výrazu pro vlka.

Druhou se stalo pozdvižení vyvolané obsahem sarkofágu. Údajně se měly uvnitř nacházet dvě nádoby plné zlatých mincí a hlavně zlatý meč ozdobený verši věnovanými zakladateli města.

Moudrý politik i rozporuplná postava  

Anténór se do severní Itálie dostal za dramatických okolností. Původně příslušel k elitní skupině vznešených občanů mocné Tróje. Tam také pozval pod svůj krov Odyssea a Meneláa, kteří do Tróje přicestovali řešit únos krásné Heleny. A Anténór trojskému vladaři moudře poradil, aby krasavici raději vrátili. Neboť jedině tímto způsobem mohli zabránit válce. Avšak dobře míněná rada nerozrušila zeď trojské pýchy. Dlouhé roky obléhání a chytrá lest pak definitivně semlely zpupnou Tróju.

Anténór zkázu města přežil. Dostalo se mu privilegia opustit ji bez ztráty života. Posléze doputoval až na současné Benátsko. Zde položil základy Patavia, aneb nynější Padovy. Anténórovu pouť též zmiňuje Vergilius ve své Aeneidě.

Ale ne každý považoval Anténóra za rozvážného muže - realistu. Mnozí mu přisoudili spíše negativní roli zrádce. Dokonce měl snad tajně pomoci Řekům ukrást trójské paládium – dřevěnou sochu bohyně Pallas Athény, která sama spadla z nebe a poskytovala Tróje bezpečnou záštitu. Proto i Dante nazval ledově chladné pekelné sídlo zrádců jménem Antenora.

Vzrušující záhada objasněna

Během půlky osmdesátých let minulého století byl kamenný sarkofág znovu otevřen. Odborný výzkum ovšem přinesl jak rozuzlení, tak i zklamání. Podrobné testy potvrdily, že mýty opředená schránka ve skutečnosti obsahuje ostatky hunského či germánského válečníka, datované do třetího až čtvrtého století našeho letopočtu. Mnozí však těmto závěrům nevěří...

Před baldachýnem s domnělou Anténórovou tumbou se ale tyčí ještě jeden elegantní sarkofág. Tam pod zdobeným víkem odpočívá Lovato Lovati. Lovatiho sarkofág sem byl přemístěn ze zbořeného kostela sv. Vavřince. Nakonec tedy oba protagonisté jednoho příběhu, avšak odlišných epoch, po mnoha peripetiích spočinuli vedle sebe.

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2259637
DnesDnes541
VčeraVčera685
Tento týdenTento týden1226
Tento měsícTento měsíc15045

Partnerské weby