Ještě před tím, než na stolové hoře Königstein v Saském Švýcarsku vznikla slavná a nedobytná pevnost, se zde v pokojné samotě na krátkou dobu usídlili mniši poustevníci. Aktuální výstava upomíná na tuto pozapomenutou historickou epizodu z období

reformace. Výstava O mniších na Königsteinu a o tom, jak je „zlé sémě doktora Luthera“ vyhnalo, je k vidění až do 1. listopadu v budově Magdalenenburg.

 V předvečer reformace v roce 1516 založil saský vévoda Jiří Vousatý (1471 – 1539) na plošině stolové hory Königstein v Saském Švýcarsku celestýnský klášter. Nová výstava připomíná pětisté výročí založení konventu, jenž zde existoval pouhých osm let.

Jako první utekl převor

Mniši celestýni žili na osamělých místech podle řehole svatého Benedikta předepisující chudobu, evangelní čistotu a poslušnost. Řád byl rozšířený především ve Francii a v Itálii. Jednu z výjimek tvořil konvent na Oybinu u lužické Žitavy, založený českým králem a císařem Karlem IV. Právě odsud v roce 1516 přesídlilo několik mnichů na Königstein do Kláštera chvály zázraků Panny Marie, jenž se shodou okolností stal posledním předreformačním klášterem založeným v saském vévodství.

Konvent obývaný dvanácti mnichy s převorem se však nezrodil pod šťastnou hvězdou – bratři si od počátku stěžovali na nehostinné prostředí, prodlevy při stavbě kláštera a jeho nedostatečné finanční zajištění. Nepřekvapí proto, že když rok po založení kláštera Martin Luther uveřejnil svých 95 tezí, přidali se k jeho reformačnímu hnutí i mniši z Königsteinu. Jako první odsud tajně utekl převor Johannes Mantel, aby se ve Wittenberku připojil k reformátorovi. Postupně ho následovali i další mniši. A poté, co zde v roce 1524 zůstal osamocený poslední bratr, byl klášter zrušen.

Truhla odpustkového kazatele

Unikátní zápůjčky z takřka 30 muzeí, kostelů, klášterů, archivů a knihoven, mezi nimi i italských uměleckých sbírek, dokumentují středověké mnišství, dávné saské kláštery, dějiny celestýnského řádu a období reformace, které tak výrazně přispělo ke zrušení kláštera.

Mezi nejcennější vystavované předměty patří originální dokumenty z dějin königsteinského kláštera, jako například koncept zakládací listiny nebo zápis vévody Jiřího, vyjadřující obavu z toho, aby „zlé sémě doktora Luthera“ neproniklo za zdi jeho kláštera. Rovněž jsou zde ke spatření středověké gotické plastiky Madon, obrazy a grafiky, fragmenty klášterních architektonických prvků, půdní nálezy, plány, knihy a truhla slavného odpustkového kazatele Johanna Tetzela. Ve druhé části výstavy zve speciální světelné a zvukové zařízení k meditativnímu ponoření do duchovně náboženské atmosféry té doby.

Zrestaurovaná klášterní fortna

Jednou z mála stavebních památek na celestýnský klášter je vstupní brána. Během přestavby stolové hory na zemskou pevnost získal Königstein zcela novou podobu. Dávný vstup do kláštera tak sice zmizel za tlustými zdmi, avšak po staletí zůstal dochován v dutém prostoru. Restaurátorům se podařilo pozdně středověký pískovcový portál otisknut do formy a pro tuto výstavu jej věrně zreprodukovat.

Popisky k výstavě jsou v češtině, angličtině a němčině. Vstupné na výstavu je součástí běžného vstupného na pevnost, které je pro dospělé deset euro a pro rodiny s dětmi 25 euro. Pro návštěvníky je pevnost od dubna do října otevřena denně od 9.00 do 18.00 hodin.

(luv)

Foto: Festung Königstein

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2255948
DnesDnes89
VčeraVčera1584
Tento týdenTento týden3998
Tento měsícTento měsíc11356

Partnerské weby