Kdyby Čeněk Rýzner působil jen jako lékař, dnes by nikdo jeho jméno možná ani neznal. Jako amatérský archeolog se ale zapsal do dějin coby objevitel únětické a řivnáčské kultury.

Čeněk Rýzner se narodil v roce 1845 v Horních Studénkách, gymnázium absolvoval v Moravské

Třebové a potom studoval na medicínsko-chirurgickém ústavu v Olomouci. Tady se seznámil s česko-německým archeologem Jindřichem Wankelem, který ho uvedl do světa amatérské archeologie. Toto setkání bylo pro Rýznera osudové.

Významné objevy doktora Wankela

Zmiňme se alespoň krátce o osobnosti lékaře Jindřicha Wankela, který se ve volných chvílích intenzivně věnoval speleologii, ale hlavně archeologii. Známým se stal hlavně nálezem významného halštatského pohřebiště v jeskyni Býčí skála s množstvím votivních předmětů, šperků a keramiky, ale i lidských ostatků. O jejích významu se vědecké kapacity přou dodnes. Symbolem objevu se stala bronzová soška býčka, která se, bohužel, nachází ve vídeňských muzejních sbírkách.

Jindřich Wankel také zmapoval řadu jeskyní Moravského krasu a zabraňoval jejich vykrádání. Zajímavé určitě je, že jeho vnukem byl profesor Karel Absolon, jehož vědecký tým nalezl v roce 1925 proslulou Věstonickou venuši.

Únětická kultura je na světě

První větší Rýznerova výprava vedla k halštatské mohyle na Solukách, kde nalezl bronzový meč. Ale důležitými se ukázaly jeho pochůzky do nedalekých Únětic. Upoutaly ho při nich zvláštní kopečky. Šlo u ucelenou skupinu 27 hrobek. O něco dál našel další seskupení, tentokrát to bylo 29 hrobů. Šlo o mohylky ze starší doby bronzové nebo-li doby únětické.

Zprávu o novém nalezišti Rýzner uveřejnil roku 1880 v Památkách archeologických. „Řadové hroby poblíž Únětic“ jsou dodnes považovány za první řádnou českou archeologickou zprávu. Další podobné nálezy se začaly označovat ,,únětická kultura“. Zpráva rychle vešla ve známost v českých i zahraničních odborných kruzích.

Další významné nálezy

Činorodého lékaře zaujal o něco později Řivnáč, buližníkový vrch nad řekou Vltavou. Rýzner se rozhodl, že na vlastní náklady rozkope řivnáčské pastviště až na skálu. A po dvou letech tato práce přinesla plody, o kterých mnohý profesionální archeolog jen sní. Čeněk Rýzner objevil sídliště z pozdní doby kamenné s množstvím nálezů. Mimo jiné dvě lidské stehenní kosti, které byly provrtány v oblasti kolen. Rýzner se domníval, že jde o doklad pravěkého útrpného práva. Opět otiskl podrobnou zprávu v Památkách archeologických a druhá pravěká kultura získala své jméno - kultura řivnáčská.

Ale Rýzner si nedal pokoj, úspěšně prozkoumal i další lokality v okolí, včetně středověkého hradiště Levý Hradec. Nakonec kvůli neshodám s profesionálními archeology a nedostatku času na vlastní práci zanechal archeologického výzkumu a dále se věnoval jen sbírání starožitností.

Poslední akce, na níž se podílel společně s manželkou a která souvisela s archeologií, byla příprava Všeobecné zemské jubilejní výstavy v roce 1891, kde vystavoval své nálezy z Řivnáče a dalších lokalit. Později své sbírky odkázal Národnímu muzeu.

Inspirace pro Mikoláše Alše

Mezi přátele Čeňka Rýznera patřili někteří známí umělci, jako třeba Mikoláš Aleš, se kterým se seznámil za pobytu u suchdolského statkáře Alexandra Brandejse. Rýznerovy nálezy a vyprávění na mladého umělce zapůsobily natolik, že je použil na svých obrazech. Známý je například jeho ,,Žalov“ s bohyní Moranou a ,,pohanským“ pohřebištěm, nebo obraz ,,Na Jizeře“, kde je vyobrazen náhrdelník s jantarem objeveným Rýznerem v Úněticích.

Objevitel pravěkých kultur zemřel v roce 1923 ve svém dlouhodobém působišti - v Roztokách. Odpočívá nedaleko kostela sv. Klimenta na Levém Hradci. Byla po něm pojmenována ulice v Roztokách a Úněticích.

Karel Kýr

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2259941
DnesDnes115
VčeraVčera730
Tento týdenTento týden1530
Tento měsícTento měsíc15349

Partnerské weby