Slovní hříčky jsou pro nás prostě půvabné poetické hračky. V minulosti bývala ovšem rozšířená víra, že slova neplynou jen tak a ta podobně znějící jsou spolu vnitřně propojena bez ohledu na to, že jejich etymologie je různá. Tento přístup je zřejmě p oprvé ironizován v Platónově dialogu Kratylos.

Zajímavý je následující příklad, jak „magické“ slovní hříčky používali staří Egypťané - samozřejmě jde o uměle vytvořené zaříkání pro potřeby češtiny.

Prostředek k upokojení nepřítele: Vlas svého nepřítele se sukem svař a nechej zchladit, neb chlad suku svařeného ochladí svár soka tvého.
Pozoruhodné na tom není použití vlasu, tyhle magické praktiky byly rozšířeny všeobecně (až po vúdú a podobně). Specifická pro Egypťany je však míra využívání prostředků slovní podobnosti (suk-sok, svařit-svářit se) a šíře významů (slovesa zchladit/ochladit, tj. doslovný a přenesený význam).

Proto v egyptské mytologii známe nejenom vytvoření věci tím, že se řekne její jméno, ale příslušné slovo po vyřčení bohem vytvoří i slova podobná (vnějškově, etymologicky nepříbuzná). Například lidé vznikli v jedné verzi mýtu poté, co stvořitel začal plakat (člověk – remec, slza – remic). Přitom nebylo ani nutné, aby to stvořitel takto zamýšlel...
(hen)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219948
DnesDnes467
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden467
Tento měsícTento měsíc12473

Partnerské weby