Čtenář Zdeněk H. z Lovosic se ptá: „Slyšel jsem, že pyramidy v Gíze jsou ve skutečnosti mnohem starší, než se uvádí. Existují k tomu nějaké studie a mají badatelé představu, jak staré opravdu mohou být?“
Jejich stáří je oficiálně odhadováno zhruba na 4 500 až 5 500 let, tedy měly vzniknout v období mezi 3 500 a 2 500 let před naším letopočtem. Ale některé výzkumy skutečně naznačují, že jejich historie sahá mnohem hlouběji do minulosti.

Odkazy z dávné historie
Stephen Mehler ve své knize Zem Osiridova zmiňuje své kontakty s Abdelem Hakimem Awjanem, což byl egyptský stařešina považovaný za opatrovníka moudrosti v posloupnosti učitelů, která sahá až k předdynastickým Egypťanům, jenž jsou označování jako Kemetové (označení vzniklo z písmen KMT na starých hieroglyfech, Kemetové nepoužívali samohlásky). Mehler ve své knize uvádí, že když s Hakimem hovořil v listopadu 1992 o Sfinze, prohlásil, že je tato památka stará 52 tisíc let! Měl pravdu, nebo jen fabuloval? Na jedné stéle Egyptského muzea v Káhiře lze číst nápis, že Cheops založil chrám bohyně Isidy, vládkyně pyramidy, stojící vedle chrámu Sfingy. Z toho lze odvodit, že za Cheopsova panování už Velká pyramida stála, podobně jako se u ní nacházela i socha Sfingy.
Herodotos ve svých spisech ujišťoval, že podle toho, co slyšel od staroegyptských kněží, byly pyramidy zhotoveny asi v době 11000 let př. n. l. Z historických dokumentů vyplývá, že v 16. století poukázal arabský dějepisec a lékař Abú Sá'id el-Balchí na text, který rozluštil na tehdy ještě poměrně zachovaném vnějším obložení Velké pyramidy. „Nápis udává jako dobu stavby onu epochu, v níž se souhvězdí Lyry nacházelo ve znamení Raka. Propočet vedl ke dvakrát 36000 letům před hidžrou“. Hidžra byl útěk Mohameda z Mekky do Medíny roku 622 n. l., což by znamenalo, že Velká pyramida v Gíze je stará více než 73000 let!

Co ukazuje moderní výzkum?
Některé analýzy vyvolávají spekulace o existenci nějaké starší kultury, stavitelsky a řemeslně mnohem vyspělejší. Christopher Dunn zkoumal opakovaně pyramidy v Gíze a další egyptské artefakty. Christopher Dunn má padesátileté zkušenosti v leteckém a kosmickém průmyslu se zaměřením na laserové aplikace, otázkami stavebních a výrobních technik starého Egypta se zabývá více než tři desetiletí. Považuje přesnost a způsob, jakým jsou opracované kameny některých egyptských památek, za naprosto mistrovské dílo konkurující našim nejmodernějším technologiím. Je podle něj otázkou a záhadou, jaké nástroje a metody byly použity. Například tváře obřích soch faraona Ramsese se vyznačují zrcadlově naprosto dokonalou přesností, žulové sarkofágy v podzemních tunelech Serapea mají zase povrch tak rovný, že bychom jej nedokázali vyrobit žádnou současnou obráběcí technikou. Christopher Dunn je přesvědčen, že Egypťané museli být technicky vyspělejší, než si jsme ochotni připustit, nebo nástroje vedl někdo jiný.
(šál)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215674
DnesDnes71
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden71
Tento měsícTento měsíc8199

Partnerské weby