Tradice uctívání jmelí sahá do antiky. V řeckých bájích si jedna z bohyň mohla vzít větvičku jmelí do podsvětí, aby ji přes zimu připomínala krásu a životodárnou sílu rostlinné říše. Keltští knězi, druidové kosili jmelí stříbrnými kosami a balili ho do bílého plátna. Podobně starogermánští duchovní sbírali jmelí ze stromů během slavnostních a tajemných obřadů. Legendy o čarovné moci jmelí též přebírali Slované. Jeho magickou moc posuzovali i podle toho, z jakého stromu pochází. Jmelí z hlohu namočené do vína zahánělo zlé duchy a strašidla. Když se dalo dítěti pod polštář, měly se mu zdát krásné sny. Jmelí z lísky znamenalo, že je nablízku poklad. Vikingové věřili, že jmelí má moc vzkřísit mrtvé. Na Vánoce se doporučovalo děvčatům políbit milého pod větvičkou jmelí, aby jim láska vydržela po celý budoucí rok. Říká se, že komu se zdá o jmelí, má se připravit na brzkou svatbu. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován. Proto nezapomeňte věnovat snítku jmelí každému, na kom vám záleží.
Z Anglie přišel zvyk, že pod zavěšeným jmelím může muž políbit každou ženu. Platí to ovšem jen od Vánoc do Nového roku. Za každý polibek se utrhne jedna bílá bobulka, ale ta poslední se nechá i s malou snítkou do příštích Vánoc, aby z domu neodešla láska.
(es)

DODATEK
Snítka jmelí se považovala za silný magický prostředek proti uhranutí a chorobám, zejména měla bránit vstupu do domu čarodějnicím a zlým duchům.

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219576
DnesDnes95
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden95
Tento měsícTento měsíc12101

Partnerské weby